NPD documents search: Boh. adm., 19 (1937)

Č. 12916.

Zaměstnanci veřejní: * Bylo-li jmenování čekatele úředníkem hlavního města Prahy provedeno v důsledku zkrácení čekatelské doby se zpětnou účinností ke dni vyplývajícímu ze zkrácení čekatelské doby, rozhoduje pro určení služebního pořadí ve smyslu § 17 »Pravidel o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců hlavního města Prahy« toto datum dřívější.
(Nález z 28. května 1937 č. 12990/37.)
Věc: JUDr. Ludvika H. v Praze proti rozh. zem. úřadu v Praze z 15. září 1934 o služebním pořadí.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. Důvody: K žádosti z 10. prosince 1930 byla st-lka dekretem rady hlav. města Prahy z 20. prosince 1930 ustanovena úřednicí a propůjčeno jí podle § 6 Pravidel vydaných ústředním zastupitelstvem 6. září, resp. 6. prosince 1926, v kategorii konceptních úředníků systemisované místo 6. platové stupnice ve služební třídě I. a) s platností od 1. ledna 1931. Podáním ze 7. března 1932 vznesla námitky proti svému pořadí ve státu zaměstnanců z roku 1932, dovozujíc, že měla býti ve státu na uvedený rok zařazena na místo pořadím 10., že však jí v tomto státu byl předřazen Dr. N., který nejen nastoupil do služeb obce později než st-lka (t. j. 1. dubna 1929), ale byl také později do 6. platové stupnice jmenován (t. j. po 31. lednu 1931).
Rada hlav. města Prahy podle výměru z 19. března 1932 st-lčině žádosti nevyhověla, poněvadž Dr. N. v důsledku zkrácení čekatelské doby dosáhl dříve 6. platové stupnice. Když k odvolání st-lčinu sbor hlav. města Prahy pro vyřizování stížností usnesením z 4. října 1933 odvolání vyhověl, podal proti tomuto rozhodnutí odvolání Dr. N.
Zem. úřad v Praze nař. rozhodnutím tomuto odvolání vyhověl a zrušil předeslané rozhodnutí sboru hlav. města Prahy pro vyřizování stížností v podstatě z těchto důvodů: Pro určení služebního pořadí úředníků je podle § 17 služ. pragm. pražské rozhodnou délka služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebních místech téže platové stupnice, tedy v daném případě v I. a) služební třídě na místech 6. platové stupnice. Na sporu jest otázka, co sluší rozuměti slovy »doby ztrávené«. Nař. usnesení vychází z názoru, že jmenování Dra N. se zpětnou platností od 1. listopadu 1930 nemohlo míti vliv na pořadí JUDr. Ludviky H., takže Dr. N. nemohl býti zařazen před tuto úřednici, jelikož nevykazoval delší doby ve stupnici té ztrávené. K tomu dlužno podotknouti, že zmíněný termín jmenování Dra N. byl určen důsledkem pravoplatného a zem. výborem schváleného usnesení ústředního zastupitelstva hlav. města Prahy z 12. ledna 1931, kterým byl přijat návrh městské rady z 19. prosince 1930, aby Dru N. byla zkrácena čekatelská doba o 1 rok 5 měsíců předchozí prakse, jejíž zbytek ve výměře 3 roků a 2 měsíců byl započítán do postupu. Z § 4 odst. 4 cit. služ. pragm. vyplývá, že úředníkem může býti ustanoven ten, kdo Skutečně ztrávil předepsanou čekatelskou dobu, pokud nejde o výjimku, podle které bylo povoleno ustanovenému čekateli zkrácení této doby. Má tedy zkrácení čekatelské doby ten právní význam, že po uplynutí této zkrácené doby čekatelské může býti čekatel ustanoven definitivním úředníkem. Bylo-li tudíž provedeno ustanovení Dra N. úředníkem důsledkem zmíněného usnesení ústředního zastupitelstva k 1. listopadu 1930 a tím zhodnocena jeho služba od tohoto termínu jako úředníka definitivně ustanoveného na služebním místě 6. platové stupnice, dlužno uznati, že délka služební doby ztrávené v této vlastnosti byla delší než doba služby JUDr. Ludviky H., která v téže služební třídě na služebním místě 6. platové stupnice rovněž po provedeném zkrácení čekatelské doby začala plynouti teprve dnem ustanovení definitivním úředníkem, t. j. dnem 1. ledna 1931.
Rozhoduje o stížnosti vznesené do tohoto rozhodnutí, řídil se nss těmito úvahami: Na sporu jest otázka, vykazovala-li zúč. strana ke dni zhotovení pořadníku pro rok 1932 delší služební dobu ztrávenou na služebním místě 6. platové stupnice služební třídy I. a) než st-lka či nikoli. Žal. úřad zodpovídá otázku tu kladně v podstatě v úvaze, že zúč. straně byl určen den jejího jmenování na místo 6. platové stupnice v důsledku pravoplatně provedeného zkrácení čekatelské doby o 1 rok 5 měsíců k 1. listopadu 1930, kdežto st-lka dosáhla služebního místa této platové stupnice teprve 1. ledna 1931. St-lka považuje předeslaný názor za mylný a dovolávajíc se právního názoru vysloveného nss v nálezu Boh. A 10888/33, má zato, že u zúč. strany nelze mluviti o době před 1. lednem 1931 jako o služební době ztrávené skutečně na služebním místě 6. platové stupnice. Krácení čekatelské doby může prý toliko umožniti úředníku služební třídy I. a), aby se stal před uplynutím celých tří let čekatelské doby definitivním úředníkem obecním, toto zkrácení nesmí se však dotýkati (sc. rušiti) nabytých práv ostatních úředníků. Takovým právem je nabyté pořadí. Soud neuznal stížnost za důvodnou.
Jak soud ustáleně judikuje a jak také žal. úřad správně vyslovil, nemá určení služebního pořadí v určitém kalendářním roce: právní význam pro určení služebního pořadí v letech příštích a nelze v tom směru mluviti o nabytém právu (srov. Boh. A 3993/24, 6168/26 a j.). Leč stížnost není důvodná ani ve věci samé.
Podle § 17 »Pravidel o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců obce Pražské« určuje se služební pořadí délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebních místech téže platové stupnice. Je tedy rozhodnou délka služební doby ztrávené na služebním místě téže platové stupnice »ve vlastnosti« definitivně ustanoveného úředníka téže služební třídy. Řečené vlastnosti nabývá úředník hlav. města Prahy vzhledem na ustanovení § 37 cit. pravidel dnem, jímž se mu propůjčilo podle dekretu služební místo. Tímto dnem tedy počíná běžeti jeho služební doba na onom služebním místě a stává se dobou ztrávenou ve vlastnosti definitivního úředníka. Při tom je nerozhodnou skutečnost, která zavdala podnět k tomu, že příslušný orgán obce určitou osobu ustanovil definitivním úředníkem a tím jí propůjčil »vlastnost« tohoto druhu obecního zaměstnanectva. Důsledně je s hlediska § 17 cit. pravidel i bez právního významu skutečnost, že důvodem určení dne jmenování čekatele definitivním úředníkem služební třídy 1. a) v 6. platové stupnici byl pravoplatný akt o zkrácení čekatelské doby. Rozhodným pro počátek »ztrávené služební doby« a její délku zůstává den propůjčení služebního místa, i když spadá do doby před ukončením zákonné doby čekatelské. Služební doba ta je dobou skutečně ztrávenou ve vlastnosti definitivního úředníka, neboť má-li dotčená osoba »vlastnost« úředníka od určitého dne, nelze podle povahy věci důvodně tvrditi, že by i doba, která následuje po tomto dni, byla jinou dobou než skutečnou služební dobou definitivního úředníka té služební třídy a platové stupnice, jež mu byla jmenovacím aktem propůjčena. (Srov. Boh. A 189/19 a 12655/36.).
Opak nelze dovoditi ani z nálezu tohoto soudu Boh. A 10888/33, jehož se stížnost dovolává. V nálezu tom byla řešena otázka, lze-li i za účinnosti § 20 plat. zákona č. 103/1926 Sb., s nímž má shodné znění i § 17 pravidel, bráti v úvahu při určování služebního pořadí státních úředníků dobu ztrávenou v československých legiích. Soud dal zápornou odpověď a celá argumentace jeho důvodů směřovala k podání důkazu, že znění uvedeného předpisu, který vyžaduje ztrávenou služební dobu ve služebním poměru úřednickém, vylučuje, aby byl vzat zřetel na »neskutečnou« ideální službu, jakou je s hlediska cit. předpisu služba v československých legiích. Je pravda, že uvedený nález mluví o službě »skutečně konané, odsloužené«, výslovně však tyto obraty staví oproti službě ve vlastnosti definitivního úředníka »skutečně nekonané, tedy pouze ideální, fiktivní, pokud se týká službě sice skutečně konané, avšak ve služebním poměru nebo postavení jiném než ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebním místě téže platové stupnice.« Leč vše to se děje jen ke zdůraznění názoru, že předpokladem kvalifikace služby ve smyslu cit. předpisu jest služba ztrávená »ve vlastnosti« definitivního úředníka. Stojí tedy uvedený nález na právním stanovisku shodném s hořejším výkladem.
Jak nesporno, byla zúč. strana jmenována definitivním úředníkem 6. platové stupnice ke dni 1. listopadu 1930, st-lka k 1. lednu 1931 a nelze podle toho, co uvedeno, shledati nezákonným, vycházel-li žal. úřad z názoru, že měla zúč. strana v rozhodné době delší služební dobu ztrávenou ve vlastnosti definitivního úředníka než st-lka.

Citace:

Č. 12916. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 644-647.