NPD documents search: Sociální revue, 10 (1929) - K § 21 uh. min. nař. č. 4790 z r. 1917. Ručení nástupce v podniku za nedoplatky úrazových příspěvků. ...

K § 282, odst. 2, zákona č. 221/1924 Sb. z. a n.
— Předpisem § 282 zákona čís. 221/24 byl zbaven platnosti dnem účinnosti tohoto zákona mimo jiné i zákon o nemocenském pojištění dělníků ze dne 30. března 1888, čís. 33. ř. z., jakož i zákony jej pozměňující a doplňující. Dle odstavce 2. tohoto § 282 jest však uvedených předpisů i nadále použíti při rozhodování podání, stížností a sporů, jež byly podány nebo zahájeny přede dnem, kdy nabudou účinností ustanovení tohoto zákona o pojištění nemocenském. Stížnost, jak shora uvedeno, snaží se dovoditi, že předmětný spor byl zahájen již v roce 1923 žádostí okresní nemocenské pokladny ve Znojmě toho obsahu, aby firma Max Drahozal byla uznána, povinnou jí doplatiti příspěvky za Růženu Bauerovou po dobu, po kterou byla pojištěna u nepříslušné nemocenské pokladny soukromých úředníků a zřízenců v Praze. Spor tímto podáním zahájený byl — jak stížnost sama přiznává — vyřízen pravoplatným rozhodnutím kompetentního správního úřadu, tedy skončen meritorně i formálně. Zda úřad postupoval správně, když se omezil při svém tehdejším rozhodování na petit okresní nemocenské pokladny, či zda měl, jak stížnost míní. ex officio se zabývati „celým sporným komplexem“, t. j. vyřešiti i otázku vzájemných nároků stěžujících si pojišťoven, nepadá v dnešním sporu na váhu rozhodným jest, že tu je pravoplatné rozhodnutí onen předchozí spor definitivně vyřizující. To třeba předpokládati, když ani stížnost netvrdí, že by tu bylo šlo o rozhodnutí mezitímní nebo dílčí, jímž zahájený správní proces ukončen nebyl. Z toho se však nutně podává, že vznese-li se po onom pravoplatném rozhodnutí na spor otázka, byť i s předmětem předchozího sporu souvislá, nepokračuje se s hlediska správně-procesního ve sporu dřívějším, nýbrž zahajuje se tím spor nový, a to i tenkráte, kdyby úřad byl snad neprávem touto otázkou v předchozím sporu se nezabýval. Než v daném případě jde o věc novou nejen s hlediska procesního právě vytčeného, nýbrž — jak úřad správně uvedl — i po stránce věcné, ježto tu jde o jiný petit a jiný předmět sporu. V prvém sporu šlo o otázku, zda Růžena Bauerová zůstala i po přestupu ke stěžující si pojišťovně členem
574 okresní nemocenské pojišťovny ve Znojmě. Tento spor byl vyřízen právoplatným rozhodnutím kladně. Ve druhém sporu jde o otázku, zdali okresní nemocenská pojišťovna ve Znojmě jest povinna stěžovatelce nahraditi eventuelní výlohy vzniklé této nepříslušným pojištěním Bauerové, tedy zcela jiný petit nejen co do materielního podkladu, nýbrž i jiný s hlediska norem kompetenčních, ježto pro prvý spor byla v nemocenském zákoně z roku 1888 příslušnost normována § 41, pro tento § 66. Ostatně zásada oficiosnosti, ovládající řízení správní, neznamená, že by úřad byl povinen pečovati ex offo také o ochranu individuelních zájmů stran a rozhodovati o nárocích, jež strana vůbec neuplatní, anebo dokonce starati se o to, aby o nich rozhodl příslušný úřad. Tato starost i v řízení správním jest ponechána stranám, ba úřad nemůže ani rozhodovati o nárocích stran, podléhajících jejich volné disposici — a o takový nárok tu zajisté jde — nedomáhá-li se toho strana (srovnej judikát В čís. 355). Z těchto úvah plyne, že žalovaný úřad právem vyslovil, že nelze považovati spor vznesený podáním ze dne 4. října 1926 za pokračování sporu zahájeného v roce 1923 o pojistnou příslušnost Růženy Bauerové, a že důsledkem toho právem potvrdil výrok, jímž zemská správa politická v Brně prohlásila se za nepříslušnou věcně rozhodovati o žádosti ze dne 4. října 1926 z důvodů, že v době té § 66 nem. zák. z roku 1888 již neplatil.
(Nález nejv. správ. soudu ze dne 12. září 1929, č. 16769/29.)

Citace:

K § 282, odst. 2, zákona č. 221/1924 Sb. z. a n.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1929, svazek/ročník 10, s. 592-593.