NPD documents search: Váž. tr., 13 (1931)

Čís. 4247.

Zločin násilného smilstva jest v případech § 127 tr. zák. dokonán již předsevzetím soulože; nevyžaduje se (jako v případech § 125 tr. zák.) vniknutí pyje pachatelovy do pohlavního ústrojí ženy; stačí jakýkoliv čin, směřující k provedení soulože, i dotýkání se zevních rodidel pyji za účelem vniknutí do nich.
(Rozh. ze dne 3. září 1931, Zm II 471/30.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po neveřejném ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku porotního soudu v Olomouci ze dne 23. října 1930, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem násilného smilstva podle § 127 tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost vytýká rozsudku zmatečnost podle § 281 čís. 6 tr. ř. z důvodu, že porotcům nebyla dána eventuální otázka na pokus násilného smilstva podle §§ 8, 127 tr. zák., ač prý bylo obžalovaným, tvrzeno, že soulož nebyla jím ani započata, ani dokonána. Výtka jest lichá. Zločin násilného smilstva jest v případech § 127 tr. zák. dokonán již předsevzetím soulože. Nevyžaduje se, jakž tomu v případech § 125 tr. zák., podle stálé judikatury zrušovacího. soudu ani vniknutí pyje pachatelovy do pohlavního ústroje ženy, jež jest pro stav bezbrannosti, bezvědomí nebo nedospělosti chráněna zvláštním ustanovením § 127 tr. zák.; stačí jakýkoliv čin, směřující k provedení soulože, tudíž i dotýkání se zevních rodidel pyji za účelem vniknutí do nich, tím spíše pokus vpraviti ztopořený mužský úd strkáním ho mezi stydké pysky do pochvy ženy. Tak dalece postoupila však činnost stěžovatelova i podle vlastní jeho obhajoby. Udal, že, lehnuv si na K-ovou, vytáhl ztopořený úd, chtěje s ní souložiti, a začal jí pohlavní úd strkati do přirození, do něhož se prý nedostal, ana K-ová špatně ležela, že se dostal svým údem do jejího přirození na kraj, že chtěl tam vniknouti, a že, když tam nemohl vniknouti, vstal, a v tom že přišla Růžena D-ová, dříve než se mohl do K-ové dostati; dále doznal dokonce, že měl pohlavní úd v přirození K-ové, ale k výtoku semene že nedošlo. I samou obhajobou stěžovatelovou byly tedy tvrzeny okolnosti, jež naplnily skutkovou podstatu dokonaného zločinu § 127 tr. zák., nikoliv jen po¬ kusu tohoto zločinu podle §§ 8, 127 tr. zák. Ani obhajoba nemohla proto odůvodniti eventuální otázku, jejímž opomenutím nebylo porušeno ustanovení § 320 tr. ř., a nebyl přivoděn uplatňovaný zmatek § 344 čís. 6 tr. ř.

Citace:

Čís. 4247. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 415-416.