Čís. 650.Předražování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.)Skutková podstata pletich jest splněna již tím, že byla neoprávněná provise vymíněna, třebas k uskutečnění jednání nedošlo a provise nebyla vyplacena.(Rozh. ze dne 17. prosince 1921, Kr I 253/21.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním jednání zmateční stížnosti obžalovaných do rozsudku lichevního soudu u zemského trestního soudu v Praze ze dne 12, listopadu 1920, pokud jím byli stěžovatelé uznáni vinnými přečinem dle § 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z, an. — mimo jiné z těchtodůvodů:Dle č. 9 a) § 281 tr. ř. dovozuje stížnost Viktora С-a, že obžalovaný ustoupil od činu dobrovolně v období pokusu a že se následkem toho stal beztrestným. Tato námitka jest lichá. Obžalovaný byl odsouzen pro přečin § 11 čís. 4 zákona o lichvě věta druhá, který jest dokonán již pouhým pouštěním se do pletich, způsobilých stupňovati ceny předmětu potřeby. Aby byl pletichářský obchod realisován a provise vyplacena, se к pojmu pletich nevyhledává. Dle rozsudečných zjištění dopustil se obžalovaný dokonaných pletich již tím, že si vymínil neoprávněně značnou provisi za opatření úředního přídělu benzinu, o kterou měla býti cena benzinu zvýšena ke škodě spotřebitelů, kteréžto jednání bylo způsobilé, stupňovati ceny benzinu. Došlo-li dodatečně a to nikoliv zásluhou obžalovaného — nýbrž bdělostí úředníka ministerstva veřejných prací — ke zrušení přídělu pokud se týče к vydání povolení bez provise, čímž vyplacení požadované provise bylo zmařeno, nestalo se tím jednání obžalovaného beztrestným nejen proto, že nelze mluviti o dobrovolném ustoupení obžalovaného, nýbrž proto, že dobrovolné ustoupení od dokonaného, trestního činu činí pachatele beztrestným jen tam, kde to zákonodárce výslovně dopouští (§§ 62, 168, 187 tr. zák.). Pro trestné činy zákona lichevního takového ustanovení není. Stížnost uvádí konečně, že ujednání o provisi nemohlo míti vliv na běžnou cenu benzinu, poněvadž platily ceny směrné, všeobecně známé. Jest nerozhodno, mohla-li míti provise vliv na výši maximálních cen, stačí, že v konkrétním případě byla způsobilou stupňovati úřední ceny benzinu.Zmateční stížnost obžalovaného Leona В-a uplatňuje především důvod zmatečnosti čís. 9 a) § 281 tr. ř. Dovozuje, že pouhé ujednání odměny za sprostředkovaní přídělu zboží za cenu maximální nezakládá pletich; prostřednictví komisionářů a obchodních jednatelů jest hospodářsky odůvodněné, ba nutné; ujednaná provise nemohla míti vlivu na stanovení maximálních cen benzinu. Benzin byl určen přímo pro konsum, nikoliv pro další podloudný obchod. Než stížnost přehlíží, že obžalovaný, svými povoláním obchodník dle § 38 živn. řádu, nebyl povolán к úkonům komisionářským a jednatelským vůbec a zvláště ne v daném případě. Za úřední příděl benzinu mohl žádati každý konsument u příslušného úřadu přímo. Každé sprostredkování osobou třetí dlužno pokládati za hospodářsky neodůvodněné a neužitečné a stalo-li se způsobem zjištěným u obžalovaného, za pletichářské a trestné. Lhostejno jest, že benzin byl určen pro konsum; pletichářské jest již zbytečné sprostředkovatelství obou nesúčastněných osob za přehnaně vysokou odměnu, která zatěžuje spotřebitele.