NPD documents search: Váž. tr., 5 (1923)

Č. 5000.

Dávka z nájemného. — Administrativní řízení (Slovensko): I. * Do pravidel o dávce z nájemného, usnesených obcí, nelze pojmouti kompetenční předpisy odchylné od ustanovení §§ 44 a 58 fin. novely. — II. * Působnost bezprostředního i vyššího dohlédacího úřadu ve smyslu §§ 48 a 58 fin. novely (zák. 329/1921) vykonávají na Slovensku vůči městům s regulovaným magistrátem za účinnosti župního zákona župní výbory, pokud nejde o výjimky, stanovené v odst. 2 § 58 fin. novely. — III. * O odvoláních ve věcech dávky z nájemného ve městech s regulovaným magistrátem rozhoduje za účinnosti župního zákona a před zřízením župních senátů župní úřad.
(Nález ze dne 8. října 1925 č. 18708.)
Prejudikatura: Srovnej Boh. 4444 adm.
Věc: Moravská agrární a průmyslová banka, filiálka v Bratislavě, proti župnímu úřadu v Bratislavě o obecní dávku z nájemného.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Stěžující si bance byla platebním rozkazem důchodkového oddělení města Bratislavy na rok 1924 předepsána z jejího domu v Bratislavě obecní dávka z nájemného nebo z používání obecních stok ve výši 1375 K 25 h. Odvolání st-lky, ve kterém vytýkala, že dávky nelze vůbec vybírati, ježto dům požívá osvobození od daně činžovní dle zák. z 30. března 1920 č. 209 Sb., a bytů tam se nalézajících jest používáno úředníky banky jako bytů naturálních, bylo ohledně dávky z nájemného usnesením zastupitelského sboru města Bratislavy z 10. listopadu 1924 zamítnuto. Dalšímu odvolání st-lky nebylo nař. rozhodnutím vyhověno. O stížnosti proti tomuto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Pokud jde o obecní dávku z nájemného, bylo se soudu z moci úřední zabývati otázkou, zda tento výrok byl vydán úřadem podle zákona k tomu příslušným.
V tomto směru uvážil soud, že nař. rozhodnutí bylo vydáno dne 26. března 1925, tedy v době, kdy na Slovensku platil již zákon z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (§ 59 cit. zák.), kdy dále město Bratislava nebylo již městem municipálním, nýbrž městem s regulovaným magistrátem (§ 1 zákona ze 13. července 1922 č. 243 Sb., vl. nařízení z 21. září 1922 č. 275 Sb. a §§ 1 a 20 vl. nař. z 23. listopadu 1922 č. 335 Sb.) a kdy na Slovensku byl již účinným zákon o zřízení župních a okresních úřadů z 29. února 1920 č. 126 Sb. (§§ 1 a 2 vl. nař. z 26. října 1922 č. 310 Sb.).
Podle §u 44 zákona č. 329/21 lze se z rozhodnutí obecního zastupitelstva odvolati k bezprostřednímu dohlédacímu úřadu, jehož výrok jest konečný. Podle §u 58 cit. zákona přísluší působnost, která přísluší podle tohoto zákona bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, když v dotčeném území jsou zřízeny župní a okresní úřady, okresnímu výboru, a působnost vyššího úřadu dohlédacího, župnímu výboru. Ježto však podle §u 6 zákona č. 126/1920 vykonávají města s regulovaným magistrátem působnost okresních úřadů, možno při těchto městech za bezprostřední i vyšší dohlédací úřad povolaný podle odst. 1. § 58 zákona čís. 329/1921, pokud se týče prvé věty odst. 2. tohoto paragrafu, k rozhodování v cestě instanční o odvoláních podaných podle tohoto zákona považovati jediné župní výbor, stejně jako podle §u 48, odst. 1 vykonává v Čechách při městech se zvláštním statutem zem. správ. výbor působnost bezprostředního i vyššího dohlédacího úřadu.
Z této zásady nastává však výjimka podle 2. věty odst. 2. §u 58 cit. zákona, pokud jde o působnost župního výboru, jakožto stolice odvolací v určitých záležitostech uvedených v tomto ustanovení, k nimž patři také, jak patrno z citace §u 44 v druhé větě odst. 2. §u 58, záležitosti obecních poplatků a dávek. Tuto působnost přikazuje 2. věta odst. 2. §u 58 cit. zákona župním senátům, které podle zákona z 9. září 1920 č. 158 Sb. mají býti zřízeny. V §u 44 zákona č. 158 z r. 1920 se však stanoví, že okresní, pokud se týče župní senáty budou zřízeny teprve až nabude účinnosti zákon vzpomenutý v §u43, totiž zákon upravující řízení správní před okresními a župními senáty. Tento zákon nebyl však dosud vydán. Jestliže § 58 cit. zákona č. 329 z r. 1921 přikazuje s jedné strany (v odst. 1 a v prvé větě odst. 2.) zásadně rozhodování o odvolání podle tohoto zákona, počínaje dnem, kdy na tom kterém území budou zřízeny nové okresní a župní úřady, župním výborům, a jestliže však týž s druhé strany (v druhé větě odst. 2.) určitý obor působnosti župního výboru — mimo jiné také instanční rozhodování podle odst. 2. §u 44 — vylučuje z kompetence těchto výborů a přikazuje tento obor působnosti do kompentence jiných orgánů (župních senátů), které však v době zřízení nových okresních a župních úřadů nebyly ještě zřízeny, pak nelze pochybovati o tom, že, dokud nebudou tyto jiné orgány (župní senáty) zřízeny, může pravomoc zmíněná v odst. 2. §u 44 a přikázaná v této normě bezprostřednímu úřadu dohlédacímu — totiž pravomoc rozhodovati v poslední stolici o obecních poplatcích a dávkách vybíraných podle tohoto zákona — příslušeti, počínaje dnem 1. ledna 1923, v obcích s regulovaným magistrátem jedině župním úřadům.
Na tom nemění ničeho ani okolnost, že pravidla o vybírání obecni dávky z nájemného a z používání místností v Bratislavě, schválená vládou usnesením z 20. prosince 1923, ustanovují v §u 8, že lze se z usnesení ob. zastupitelstva odvolati k župnímu výboru, jehož rozhodnuti jest konečné. § 44 obec. fin. novely připouští sice, aby od kompetence zákonem stanovené byly v pravidlech učiněny odchylky, a tyto odchylky mohou se, jak nss vyslovil co do dávky z přírůstku hodnoty ve svém nálezu Boh. 3949 adm., týkati nejen první stolice, která vyměřením dávky jest pověřena, nýbrž i stolice odvolací (odst. 2. § 44). Avšak tohoto ustanovení jest použíti jen v souvislosti s ustanovením odst. 4 § 35 cit. zákona, a mohou se tyto odchylky týkati pouze oněch dávek, při kterých zákon sám připouští upravení příslušnosti odlišné od ustanovení zákona. Jsou to dávky naznačené v §§ 35 a 37; jinak nemělo by významu zvláštní ustanovení odst. 4 §u 35, že vláda může v souhlase s vyšším úřadem dohlédacím pověřiti vybíráním této dávky ohledně určitých dávek jiný orgán samosprávný než úřad obecní, kdyby již § 44 všeobecně umožnil u všech dávek stanoviti kompetenci odlišně od ustanovení zákona. Obecní dávka z nájemného nepatří však k dávkám spotřebním, ke kterým se vztahuje § 35, ani k dávkám uvedeným v § 37, neboť jest uvedena v § 38 jako zvláštní dávka. Odstavec 2. § 38 připouští pak obdobné použití § 35 jen, pokud jde o povolení dávky (odst. 1, 2 a 3 § 35), a netýká se odst. 4 § 35.
Jest tedy ustanovení §§ 4 a 58 o postupu instančním pro obecní dávku z nájemného rázu kogentního a nemohla proto pravidla na kompetenci zákonem stanovené ničeho měniti.
Ježto, jak již vylíčeno, jest podle zákona k instančnímu rozhodování o obecní dávce z nájemného povolán župní úřad, nebyl župní výbor vůbec příslušným, aby vystupoval jako stolice odvolací. Nař. rozhodnutí, vydané župním výborem, jest tedy aktem úřadu nepříslušného, tudíž aktem zmatečným. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž soud mohl se zabývati meritorními námitkami stížnosti.

Citace:

č. 5000. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 296-298.