Čís. 1370.

Ideální souběh přečinu dle §u 279 tr. zák. s přestupkem dle §u 314 tr. zák. jest vyloučen.
(Rozh. ze dne 21. listopadu 1923, Kг II 510/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení částečně zmateční stížnosti obžalovaných do rozsudku krajského soudu v Olomouci ze dne 24. května 1922, jímž stěžovatelé uznáni byli vinnými přečinem shluknutí dle §u 279 tr. zák. a přestupkem §u 314 tr. zák., zrušil napadený rozsudek pokud stěžovatelé jím uznáni byli vinnými i přestupkem §u 314 tr. zák. a uznal obžalované vinnými pouze přečinem shluknutí dle §u 279 tr. zák. Důvody:
Rozsudkem krajského soudí v Olomouci uznáni byli obžalovaní vinnými jednak přečinem podle §u 279 tr. zák., jednak přestupkem podle §u 314 tr. zák., jehož se dopustili tím, že dne 28. srpna 1920 v U. výrokem: U. dürfe nicht abgeführt werden, eher lassen wir uns alle erschiessen, bevor wir ihn einsperren lassen« proti četnickým strážmistrům Ulrichu P-ovi a Rudolfu Ž-ovi, když konali svou službu, více lidí ku zprotivení se vybízeli a zároveň, že, nedopustivše se urážky §u 312 tr. zák., jiným způsobem v jich službu se míchali, by výkonu této služby, t. j. odvedení zatčeného U-a překáželi.
Přisvědčiti jest zmateční stížnosti, že rozsudek neprávem ve výroku stěžovatelů spatřuje jak skutkovou podstatu §u 279 tr. zák., tak i §u 314 tr. zák. Jednočinný sběh těchto dvou trestných činů není myslitelným, vždyť ve výzvě k odporu dle §u 279 tr. zák. spočívá i vměšování se do úředního jednání a jest proto skutková povaha tohoto menšího deliktu vyčerpána odsouzením pro přečin §u 279 tr. zák.

Citace:

č. 1370. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 514-515.