Čís. 15045.

Jsou-li splněny další předpoklady uvedené v § 49 čís. 2 konk. ř., jest pohledávka ze smlouvy, sjednaná v mezích § 10 vyr. řádu, pohledávkou za podstatou.
(Rozh. ze dne 13. března 1936, Rv I 1114/34.)
Žalobce tvrdil, že zboží, jehož zaplacení z konkursní podstaty se domáhá na správci konkursní podstaty, objednal Leopold R. jako ředitel úpadkyně firmy Rudolf K. za vyrovnacího řízení o jmění firmy Rudolf K., že vyrovnací dlužník vedl závod se svolením vyrovnacího správce dále a že jde o pohledávku vzniklou ve smyslu § 49 konk. ř. čís. 64/31 Sb. z. a n. z úpadcova právního jednání, které jest podle vyrovnacího řádu dovoleno pro další provozování úpadcova podniku. Nižší soudy zamítly žalobu.
Nejvyšší soud uložil odvolacímu soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Žalobce snažil se odůvodniti, že splatná pohledávka 10000 Kč, vzniknuvší z uvedeného právního jednání, jest pohledávkou za podstatou podle § 49 konk. ř. a § 10 a § 26 čís. 2 vyr. ř. Nejde proto o případ § 23 konk. ř., jenž zřejmě předpokládá, aby smlouva o vzájemném plnění byla uzavřena úpadcem v době, kdy tento měl ještě neobmezené právo volného nakládání se svým jměním. Jen od takové smlouvy může správce konkursní podstaty za ostatních předpokladů § 23 konk. ř. ustoupiti, poněvadž na její uzavření neměl vlivu, kdežto smlouvě, k níž má dojíti za vyrovnacího řízení, může vyrovnací správce zabrániti podle § 10 odst. 2 vyr. ř. Nezabránil-li tomu, jest pohledávka vzniklá ze smlouvy v mezích § 10 vyr. ř. pohledávkou přednostní podle § 26 čís. 2 vyr. ř. Byl-li konkurs prohlášen zároveň se zastavením vyrovnacího řízení anebo na návrh podaný do patnácti dnů po zastavení vyrovnacího řízení, trvají podle § 2 odstavec (2) konk. ř. účinky zahájení vyrovnacího řízení až do prohlášení konkursu. To značí, že přednostní pohledávka zůstává přednostní pohledávkou až do prohlášeni konkursu, že od této doby nastávají účinky konkursu a že se proto ona pohledávka podle § 49 čís. 2 konk. ř. stává pohledávkou za podstatou. Bylo se proto zabývati otázkou, zda jsou splněny všechny předpoklady § 49 čís. 2 konk. ř., zejména, zda konkurs byl vyhlášen v době v § 49 čís. 2 konk. ř. uvedené, a zda právní jednání úpadcovo jest dovolené podle § 10 vyr. ř. Touto otázkou se však odvolací soud nezabýval, poněvadž vycházel z jiného právního názoru. Ale dříve, nežli k řešení této otázky dojde, musí se odvolací soud zabývati ještě přezkumem závěru prvého soudu, že k tvrzené smlouvě vůbec nedošlo, neboť, dospěje-li i odvolací soud k témuž závěru, odpadne řešení otázky shora naznačené.

Citace:

Čís. 15045.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 327-328.