Čís. 782.

Tuzemský poručenský soud jest povolán k tomu, by přidržel otce nemanželského dítěte k placení výživného, byť i otec byl cizincem a bydlel v cizině. Nárok na výživné nezl. děcka jest splatným v místě, kde dítě je ve výživě, a ve měně státu tohoto místa.
(Rozh. ze dne 30. listopadu 1920, R I 986/20.)
Nemanželské dítě, jsoucí ve výživě u matky, bydlící v tuzemsku, domáhalo se vyměření výživného v Kč na otci, žijícím v cizině. Návrhu bylo soudy všech tří stolic vyhověno, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Stěžovatel má především za to, že tuzemské soudy jsou v této právní věci nepříslušny, poněvadž jest cizincem a má bydliště v cizině. Mínění toto jest mylné, neboť jde o poručenskou věc nezletilého nemanželského dítěte, jehož matka je zletilá a má řádné bydliště v obvodu okresního soudu Hostouňského. Dle § 109 a prvního odstavce § 72 j. n. tedy tento soud jest příslušným soudem poručenským, který podle § 16 cís. nař. ze dne 12. října 1914, čís. 276 ř. zák. povolán byl k tomu, aby určil výživné, jež otec dítěte má platiti. Zdali otec dítěte jest příslušníkem cizího státu a bydlí v cizině, jest vzhledem na znění uvedených zákonných předpisů nerozhodno. Stěžovatel dále tvrdí, že má mu býti uloženo, platiti výživné v rakouské a nikoli v československé měně, poněvadž bydlí v rakouském státě a dle svého mínění povinen jest plniti ve svém bydlišti. Ani v tomto směru nelze mu však přisvědčiti, poněvadž nejde o plnění na základě smlouvy pokud se týče soudního smíru, nýbrž na základě zákonného předpisu (§ 166 obč. zák.) a vzhledem k povaze účelu platební povinnosti stěžovatelovy plniti jest podle §§ 905 a 1420 obč. zák. ve znění §§ 100 a 101 cís. nař. ze dne 19. března 1916, čís. 69 ř. zák. tam, kde dítě jest ve výživě, tedy v obvodu okresního soudu Hostouňského v tuzemsku, kdež matka s dítětem bydlí. V příčině měny, ve které dlužník má plniti, rozhoduje podle téhož § 905 místo plnění, z čehož následuje, že výživné platiti jest ve měně tuzemské. Kdyby, jak stěžovatel předpokládá, valutní poměr změnil se podstatně v jeho neprospěch, jest oprávněn, žádati u příslušného soudu prvé stolice přiměřené snížení výživného, soudem určeného.

Citace:

č. 576. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 415-416.