NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Čís. 13233.

Úpravě pachtovného podle vládního nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n., není na závadu, že v pachtovní smlouvě bylo, třebaže před účinností vládního nařízení, ujednáno, že pachtýři nepřísluší nárok na slevu pachtovného ani z důvodů ve smlouvě zvlášť uvedených ani ze žádného jiného důvodu.
(Rozh. ze dne 1. února 1934, R I 1328/33.)
Soud prvé stolice zamítl návrh pachtýře na úpravu pachtovného podle vládního nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by nehledě k důvodu, pro který zamítl návrh na úpravu pachtovného, o návrhu jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Napadeným usnesením zamítl rekursní soud souhlasné s usnesením prvního soudu návrh dovolacího rekurenta na úpravu pachtovného podle § 7 vládního nařízení ze dne 29. července 1933 čís. 164 sb. z. a n. z důvodu, že v pachtovní smlouvě, v bodu XX, bylo ujednáno, že do volacímu rekurentu jako pachtýři nepřísluší nárok na slevu pachtovného ani z důvodů ve smlouvě zvlášť uvedených ani ze žádného důvodu jiného. Toto ujednání platí prý i pokud jde o slevu pachtovného podle zmíněného vládního nařízení. S tímto názorem nižších soudů nelze souhlasiti a přisvědčiti jest dovolacímu rekurentu, že se nesrovnává s vládním nařízením, pokud se týče zákonem. § 10 nařízení má ustanovení, že všechna jiná ustanovení pachtovní smlouvy zůstávají vládním nařízením nedotčena. Jinými ustanoveními smlouvy rozumí se a jest rozuměli smluvní ustanovení, jež nemají za předmět to, co je předmětem vládního nařízení. Dotčena jsou tedy ustanovení smlouvy o pachtovném a o jeho výši, neboť to je předmětem vládního nařízení. Vládní nařízení přiznává pachtýři nárok na úpravu, pokud se týče na slevu pachtovného a opačné ustanovení pachtovní smlouvy nemůže, hledíc ku předpisu § 10 vl. nařízení, býti tomu na závadu. Účelem vládního nařízení čís. 164/33, jakožto opatření vydaného za mimořádných hospodářských poměrů (§ 1 zákona ze dne 9. června 1933 čís. 95 sb. z. a n.) bylo pomoci zemědělství v hospodářské krisi a odvrátiti zkázu existence mnohému zemědělci při neupraveném pachtovném hrozící. Také s tímto účelem vládního nařízení nelze srovnati názor nižších soudů o platnosti ujednání co se týče slevy pachtovného u pachtovních smluv uzavřených před 1. říjnem 1932. Dovolacímu rekursu, uplatňujícímu nezákonnost (§ 46 druhý odstavec zák. o nesp. říz.), bylo proto přiznati oprávnění.

Citace:

Čís. 13233. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 138-139.