Čís. 3715.Dohoda o příslušnosti soudu (§ 104 j. n.) může se státi sice téžústně, ale jest ji prokázati v žalobě listinou, podávající o úmluvě plnýdůkaz (§§ 292, 293 a 294 c. ř. s.).(Rozh. ze dne 15. dubna 1924, R I 282/24.)Žalobce zadal žalobu na okresním soudě v L., odůvodniv místnípříslušnost dohodou podle §u 104 j. n. Soud prvé stolice vyhověl námitce místní nepříslušnosti a žalobu odmítl, rekursní soudzamítl námitku místní nepříslušnosti. Nejvyšší soud obnovilusnesení prvého soudu.Důvody:Jest pravda, že dohoda o příslušnosti podle §u 104 j. n. může sestáti také ústně, ale § 104 odstavec prvý j. n. v doslovu císařského nařízení ze dne 1. června 1914, čís. 118 ř. zák. stanoví na konci výslovně,že tato smlouva musí soudu v žalobě listinou býti prokázána. Jest tedyzapotřebí listiny a listiny takové, která podává plný důkaz o tom, že»tato smlouva« byla uzavřena. Z toho plyne, že listina, není-li listinouveřejnou (§ 292 c. ř. s.), nebo zvláštními předpisy za veřejnou prohlášenou (§ 293 c. ř. s.), nýbrž, jako zde, listinou soukromou, musí býtipodepsána vydatelem, neboť jen v tomto případě podávají i soukromélistiny plný důkaz o tom, že prohlášení, v nich obsažená, pocházejí od vydatelů (§ 294 c. ř. s.). Ale listina, o kterou tu jde a která žádaný důkaz podati má, totiž prohlášení, že případné spory spadají do příslušnosti okresního soudu v L., není nikým podepsána a nemění na věci ničeho, ani, že prohlášení bylo napsáno na závěrečném listu ze dne 20.prosince 1922, stranami ovšem již dříve podepsaném, ani že prohlášeníbylo napsáno na této listině za souhlasu stran. Jelikož »listině« v příslušném směru nedostává se průvodnosti a tento nedostatek jinými průvody nahraditi nelze, nebylo vyhověno podmínkám §u 104 odstavecprvý j. n. a měl proto rekursní soud rekursu nevyhověti a usnesení prvéhosoudu potvrditi.