Čís. 5119.

V řízení sporném jest přípustným dovolací rekurs do srovnalých usnesení nižších soudů, prohlásil-li se rekursní soud vázaným právním názorem svého předchozího zrušovacího usnesení, jemuž nevyhradil pravomoc.
Sudiště podle §u 87, odstavec druhý, j. n. jest založeno i tehdy, jde-li o prodejnu, jež se stala střediskem zvláštních právních poměrů, souvisejících s rozprodejem anebo rozdělením zboží. Netřeba, by zvláštní závod byl provozován úplně samostatně a bez jakékoliv závislosti na hlavním podniku.
(Rozh. ze dne 16. června 1925, R I 471/25.)
Žalobu o zaplacení kupní ceny za dodávky zbraslavské prodejně žalovaného pražského konsumního spolku zadal žalobce na okresním soudě na Zbraslavi vzhledem k předpisu §u 87 j. n. Soud prvé stolice námitku místní nepříslušnosti původně zamítl, vzhledem ke zrušujícímu usnesení rekursního soudu však námitce vyhověl a žalobu odmítl. Rekursní soud po té napadené usnesení usnesením ze dne 7. února 1925 potvrdil. Důvody: Jak již v usnesení tohoto soudu ze dne 30. června 1924 bylo vytknuto, lze mluviti o zvláštním závodu po rozumu §u 87 odstavec druhý j. n. jen tehdy, když požívá v poměru k závodu hlavnímu jisté samostatnosti co do své působnosti, jsa vyzbrojen zvláštní pravomocí, v jejímž objemu může neodvisle od hlavního závodu obchody uzavírati. Není ovšem třeba, by ze zvláštního závodu obchod bezprostředně a samostatně se prováděl, ale musí přece zvláštní závod tvořiti střed kruhu samostatných právních vztahů. Názorem tímto jest vázán nejen prvý soudce, nýbrž i soud rekursní dle obdoby §u 499 c. ř. s. Ze zjištění prvého soudu, jež stěžovatelkou napadeno nebylo, vychází na jevo, že »závod«, na nějž se strana žalující k odůvodněni příslušnosti odvolává, jest prodejnou, v níž společenstvo svým skladníkem ve smyslu stanov rozprodává, neboli, jak svědci potvrdili, rozděluje svým členům zboží, jím opatřené za ceny jím stanovené, obchodů však že prodejna tato vůbec neuzavírá. Dle toho prodejna netvoří žádných samostatných právních vztahů. Tyto vznikají toliko mezi společenstvem a jeho členy. Z toho plyne, že prodejně na Zbraslavi schází vůbec známka »závodu« z předu uvedená, neboť není s to, činností svou vyvolati jiné, než stanovami určené vztahy mezi společenstvem a jeho členy a nemůže utvořiti střed kruhu právních závazků, vznikajících mezi podnikem a třetími osobami.
Nejvyšší soud zamítl námitku místní nepříslušnosti.
Důvody:
Dovolací rekurs bylo uznati za přípustný, ježto usnesení prvého soudu ze dne 16. prosince 1924 byla vyvoláno zrušovacím usnesením rekursního soudu ze dne 30. června 1924, jímž bylo nařízeno další jednání se stranami a nové rozhodnuti, aniž vyhrazena zrušovacímu usnesení právní moc. Prvý soud v novém usnesení řídil se právním názorem rekursního soudu (§ 499 odstavec druhý c. ř. s.), kterým se prohlásil i rekursní soud v napadeném nyní usnesení výslovně vázaným. Byl tedy ve skutečnosti v obou usneseních vyjádřen pouze jediný právní názor rekursního soudu, jehož přezkoumání lze docíliti toliko dovolacím rekursem, pročež bylo tento uznati za přípustný. Ve věci samé jde jen o otázku, zda činnost prodejny žalovaného společenstva na Zbraslavi vykazovala povahu zvláštního závodu, odůvodňujícího místní příslušnost podle §u 87 odstavec druhý j. n. Žalovaný konsumní spolek doznal ve sporu, že jest svépomocným družstvem a že má své sídlo v Praze, a prvým soudem bylo zjištěno, že žalované družstvo převzalo prodejnu na Zbraslavi od spolku S., odkoupivši jeho zboží a že v »této prodejně samo dále rozprodává zboží svým členům. Z předloženého výpisu stanov žalovaného společenstva patrno, že prodejně je přiznána povaha filiálního závodu. Zjištěnou svou činností, byť značně omezenou, stala se prodejna, o niž jde, střediskem zvláštních právních poměrů s rozprodejem nebo rozdělením zboží souvisejících a proto jí nelze upříti povahu zvláštního závodu, nalézajícího se mimo sídlo hlavního podniku, ježto zákon ku příslušnosti soudní podle §u 87 odstavec druhý j. n. nevyžaduje nutně, aby zvláštní závod byl provozován úplně samostatně a bez jakékoli závislosti na hlavním podniku. (Srovn. Beantwortungen: ku § 87 j. n. pod čís. 3 odstavec druhý, Slg. 658, 4265 N. F. a 5053 N. F.)

Citace:

Čís. 5119. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 50-51.