Čís. 15837.

Zmatečnost rozsudku vydaného proti pozůstalosti podle žaloby podané na pozůstalost po jejím pravoplatném odevzdání dědicům.
(Rozh. ze dne 18. února 1937, Rv II 360/35.)
Stejně: Sb. n. s. č. 4076, 9282, 12665.
Žalující podala na pozůstalost po Ludivíku K-ovi žalobu v době, kdy již byla pozůstalost dědicům pravoplatně odevzdána. Nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud žalobu odmítl.
Důvody:
Podle pozůstalostního spisu byla pozůstalost po Ludvíku K., zemřelém 5. října 1930, k níž se 27. listopadu 1930 jako dědicové ze zákona bezvýminečně přihlásili synové zůstavitelovi Ludvík a Leonard K. a vdova po zůstaviteli Berta K., usnesením ze dne 3. května 1931 odevzdána přihlášeným dědicům, odevzdací listina pak doručena 7. května 1931 jejich vykázanému zmocněnci Dr. Františku P. Poněvadž proti ní nebyl podán rekurs, nabyla dne 21. května 1931 právní moci (§ 11 nesp. pat.), a tím jim byla pozůstalost pravoplatně odevzdána. Až do té doby byla tu pozůstalost po Ludvíku K. jako soubor práv a závazků bez pána, kterého úmrtím ztratila, tato neujatá pozůstalost byla samostatným právním podmětem, který byl zastupován všemi přihlášenými dědici (§§ 550, 807, 812, 821 obč. zák.). Změna nastala pravoplatným odevzdáním pozůstalosti, kterým přestala existovali jako právní podmět a nastalo sloučení majetku zůstaví tělová s majetkem dědiců. Podle toho, co bylo uvedeno, pozůstalost po Ludvíku K. v době podání žaloby jíž neexistovala, sporné řízení bylo provedeno proti osobě neexistující a jest proto zmatečné podle § 6 c. ř. s. K tomuto zmatku jest hleděti z úřední povinnosti v každém období řízení a nelze jej již napraviti. Bylo proto vyšlo viti zmatečnost celého řízení a žalobu odmítnouti.

Citace:

Čís. 15837. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 206-207.