NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 1

Čís. 586.

Nemovitosti, k nimž knihovně vloženo vlastnické právo pro singulární měšťanstvo s označením ideálních podílů držitelů súčastněných domů a s vyznačením těchto podílů na listu statkové podstaty knihovních vložek súčastněných domů, jsou spoluvlastnictvím singularistů a nikoli vlastnictvím hromadné osoby.
(Rozh. ze dne 8. července 1920, R II 162/20.)
K žádosti finanční prokuratury v zastoupení eráru povolil knihovní soud odepsání dvou parcel z vložky čís. 300 v Uh. Hradišti, která dle listu B) patří majitelům 94 domů měšťanských a 55 domů domkářských, jichž čísla ve vložce jsou uvedena. Zápis ten stal se dle protokolu ze dne 28. prosince 1875, založeného při zakládání nových knih pozemkových, a jest při jednotlivých domech v listě A) vyznačeno, že k domu patří také 2/243, pokud se týče 1/243 podíl na pozemcích zapsaných ve vl. čís. 300. Výměr byl doručen »singulárnímu měšťanstvu« v Uh. Hradišti k ruce místopředsedy. Majitelům domů a domků ve vl. čís. 300 vyznačených vůbec nebyl doručen. Na usnesení to stěžovali si někteří singularisté, domáhajíce se toho, by knihovní jednání ve vl. čís. 300 bylo zrušeno a žádost eráru byla zamítnuta, protože kupní smlouva, jednání tomu za základ sloužící, majiteli singulárních domů podepsána nebyla a že na ní podepsaný pokladník a místopředseda prodali parcely bez vědomí singularistů. Rekursní soud vyhověl rekursu a žádost zamítl. Důvody: Dle obsahu pozemkové knihy jsou pozemky ve vl. čís. 300 příslušenstvím kmenových statků, domů a domků (§ 294 obč. zák.), nejsou samostatným knihovním tělesem a nejsou proto zcizitelny bez kmenové usedlosti (§ 485 obč. zák.), pokud se týče bez šetření předpisů zákona ze dne 7. června 1883, čís. 94 ř. z. (Srovnej Randa, Vlastnictví, I. strana 415 a z četných podobných rozhodnutí čís. 351, 1463 úř. sb.). Tomu neodporuje, že singulární pozemky jsou zapsány do zvláštní vložky, která byla založena jen za účelem lepšího přehledu a zjednodušení práce při zakládání knihy pozemkové. Již s tohoto hlediska jest kupní smlouva ze dne 22. května 1919 právně bezúčinnou, nehledíc ani k tomu, že zástupcové měšťanstva plnomocí jednotlivých vlastníků kmenových statků po rozumu § 31 knih. zák. se nevykázali, kterážto plná moc potvrzením okresního hejtmanství, »že řečení činitelé jsou oprávněni zastupovati singularisty« nahražena býti nemůže (§ 77 kn. zák.). Ježto singulární příslušenství podléhá osudu kmenového statku, s kterým tvoří celek nedílný, vztahují se také knihovní břemena na toto příslušenství, které tedy také z tohoto důvodu bez šetření předpisů § 11 kn. zákona nelze odloučiti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu žadatele.
Důvody:
Právo vlastnické k pozemkům, zapsaným ve vložce čís. 300 pozemkové knihy katastrální obce Uherského Hradiště, vloženo jest pro singulární měšťanstvo v Uherském Hradišti (Singularbürgerschaft in Ung. Hradisch) a to pro každého ze 94 majitelů domů (Grosshausbesitzer), tamže podrobně uvedených, 2/243 a pro každého z 55 majitelů domků (Kleinhausbesitzer), též tam blíže naznačených, 1/243, kteréžto podíly zároveň v knihovních vložkách súčastněných usedlostí jako části statkové podstaty těchto usedlostí jsou vyznačeny. Podle stavu knihovního, který při vyřizování knihovního návrhu jedině může býti rozhodujícím, jde tedy o nemovitý majetek několika fysickým osobám společný ve smyslu §§ 825 a násl. obč. zák. , při čemž osoby podílníků určují se dočasným knihovním zápisem na listu vlastnictví knihovní vložky té které súčastněné usedlosti, — a nikoliv o majetek osoby právnické, jak v dovolacím rekursu jest tvrzeno. Že tomu tak není, vysvítá též z oznámení, jež správa singulárního jmění v Uherském Hradišti dne 8. června 1920 učinila krajskému soudu v Uherském Hradišti, dle něhož správa ta teprvé nyní se domáhá utvoření spolku súčastněných majitelů domů a domkářů, ve kterém by o každé transakci se singulárním majetkem rozhodovala absolutní většina. Jde-li však o pouhé spoluvlastnictví fysických osob ve smyslu §§ 825 a násl. obč. zák., — mohli by ti, kdož uzavřeli a podepsali kupní smlouvu ze dne 22. května 1919 za spoluvlastníky jen tehdy býti pokládáni za oprávněny, nakládati s podstatou společného
majetku, kdyby byli všemi podílníky náležitým způsobem k tomu bývali zmocněni (§§ 828 a násl., 1008 obč. zák.). Že se tak stalo, nebylo prokázáno listinou, jak ji žádá § 31 (74) kn. zák. Potvrzení obecní rady král. města Uh. Hradiště (nikoliv okresního hejtmanství, jak rekursní soud předpokládá) na listině o kupní smlouvě, že pokladník a místopředseda jsou oprávněni zastupovati singularisty v Uherském Hradišti, nenahrazuje potřebné listiny zmocňovací, kdyžtě obecní ráda není povolána, aby ve věcech soukromoprávních vydávala osvědčení. Listina, na jejímž základě žádáno bylo za knihovní zápisy, nevyhovuje tedy předpisům §§ 26, 31, 74 a 94 č. 2 knih. zák. a právem byl knihovní návrh finanční prokuratury zamítnut soudem rekursním.

Citace:

č. 4796. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 516-517.