NPD documents search: Váž. civ., 10 (1928), sv. 1

Čís. 7704.

Výhradou prodatelova vlastnictví k prodané věci až do zaplacení kupní ceny, obsaženou v objednacím lístku, jest objednatel vázán, podepsal-li objednací lístek, leč že se tak stalo omylem objednatelovým za podmínek § 871 obč. zák.
Výhrada vlastnictví k prodaným věcem znamená, že vlastnictví přejde na kupitele pod odkládací podmínkou řádného a včasného zaplacení kupní ceny a že prodateli, nebude-li tato podmínka splněna, jest volno, požadovati věc od kupitele zpět. K tomu, by prodatel směl věc požadovati zpět, se nevyhledává, by předcházelo odstoupení od smlouvy po předchozím marném stanovení lhůty kupiteli ku splnění dlužného plnění.
(Rozh. ze dne 19. ledna 1928, Rv I 1213/27.)
Žalující firma dodala žalované hasicí přístroje, vyhradivši si k nim vlastnické právo až do úplného zaplacení kupní ceny. Ježto žalovaná kupní cenu nezaplatila, domáhala se žalobkyně vrácení hasicích přístrojů. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Odvolací soud přejímá zjištění prvého soudce.
Civilní rozhodnutí X. 4 — Čís. 7704 —
Z těchto zjištění vyplývá, že žalovaná podepsala objednací lístek, v němž jest doložka, že zboží zůstává majetkem žalobkyně až do zaplacení faktury. Podpis na objednacím lístku zavazuje žalovanou podle poctivého obchodování, by dodržela podepsané podmínky. Není zapotřebí, by žalovaná byla výslovně ústně upozorněna na tyto podmínky. Žalovaná sama netvrdila, že podepsané podmínky odporují ústnímu ujednání. Nesporno, že žalovaná dosud nezaplatila účtovanou částku za dodané hasicí přístroje. Přísluší proto žalobkyni vlastnické právo k hasicím přístrojům. Žalobkyně jest oprávněna, by nakládala s těmito věcmi podle své vůle (§ 354 obč. zák.). Žalovaná netvrdila, ačkoli byla právně zastoupena, před prvým soudem, že toto právo žalobkyně by bylo omezeno smluvním právem žalované. Žalobkyně byla tudíž oprávněna na základě vlastnického práva žádati vrácení dodaného zboží.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po stránce právní neposoudil odvolací soud věc nesprávně, jak za to má dovolatelka (§ 503 čís. 4 c. ř. s.). Marně se především brání žalovaná firma proti názoru odvolacího soudu, že výhrada vlastnictví až do zaplacení faktury, obsažená v objednacím lístku, přišla k místu. Jest zjištěno, že žalovaná firma, pokud se týče její majitel, objednací lístek, vlastně svou nabídku objednávky s dotyčnou doložkou podepsal. Nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, že k podpisu objednacího lístku došlo následkem omylu žalované firmy ohledně doložky o výhradě vlastnictví, způsobeného žalující stranou nebo že žalobkyně, přijímajíc objednávku a vyřizujíc ji, věděla o případném omylu žalované ohledně zmíněné doložky (§ 871 obč. zák.). Na žalované firmě, pokud se týče na jejím majiteli bylo (§ 1297 obč. zák.), by si, podpisuje objednávku, obsah objednacího lístku uvědomil, lístek si přečetl. Neučinil-li tak, nese následky toho žalovaná a nelze to počítati na vrub žalobkyni, o níž nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že nejednala bezelstně. V tom směru není bez významu a dlužno poukázati k tomu, že i v zaslaném účtu byla výhrada vlastnictví a že žalovaná proti faktuře pokud se týče dotyčné její doložce námitek nevznesla. Právem tudíž uznal odvolací soud doložku o výhradě vlastnictví mezi stranami za ujednanou a platnou. Co se toho týče, zda na základě doložky, když kupní cena nebyla zavčas a vůbec dosud zaplacena, jest žalobkyně oprávněna, požadovati na žalované prodané hasicí přístroje zpět, jest odvolacímu soudu i v tom přisvědčiti, že žalobní nárok na vrácení přístrojů jest po právu. Jaký význam a smysl s právního hlediska má při trhové smlouvě výhrada vlastnictví až do zaplacení kupní ceny, o tom zevrubně pojednává judikát bývalého nejvyššího soudu čís. 246, pres. 176/16 ze dne 23. května 1916, uveřejněný v Nowakově sbírce čís. 1712. Výhrada znamená, že vlastnictví k prodaným předmětům přejde na kupitele pod odkládací podmínkou řádného a včasného zaplacení kupní ceny a že prodateli, nebude-li tato podmínka splněna, jest volno, požadovati věc od kupitele zpět. K tomu, aby prodatel směl věc požadovati zpět, netřeba, jak mylně za to má dovolatelka, by předcházelo odstoupení od smlouvy po předchozím marném stanovení lhůty kupiteli k splnění dlužného plnění, totiž k zaplacení dlužné kupní ceny. Ustanovení § 918 obč. zák., jak také v judikátu rozvedeno, pokud jinak nebylo ujednáno nebo z okolností neplyne, nepřichází při výhradě vlastnictví v úvahu, neboť nejedná se o ustoupení od smlouvy, opírající se o předpis zákona, nýbrž o oprávnění vyplývající ze smlouvy. Žalovaná firma nezaplatila kupní cenu ani jak bylo umluveno, hned po obdržení faktury ze dne 18. dubna 1925, ani, jak zjišťuje odvolací soud, doposud a následkem toho jest žalobní nárok na vrácení přístrojů prodaných s výhradou vlastnictví po právu.

Citace:

č. 7704. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 77-79.