Authors:
= Váž. civ., 2 (1920)
PDF

Čís. 712.


Tuzemským soudům nepřísluší, by jednaly o žalobách na cizozemský stát, leda že by tento výslovně tuzemské soudní pravomoci dobrovolně se podrobil nebo že by se jednalo o právní vztahy k tuzemským nemovitostem.
(Rozh. ze dne 19. října 1920, R I 863/20.)
Tuzemský soud prvé stolice vydal pro zmeškání rozsudek o žalobě proti republice francouzské. Odvolací soud odvolání odmítl.
Nejvyšší soud změnil usnesení odvolacího soudu v ten rozum, že zrušil rozsudek procesního soudu prvé stolice s celým jemu předcházevším řízením jako zmatečný a žalobu odmítl.
Důvody:
Vykonávajíce pravomoc ve věcech sporných osvědčují soudové práva justiční svrchovanosti státu, jímž jsou zřízeny. Jen důsledkem a z moci této státní svrchovanosti přísluší jim právo, by žádali na stranách procesuální poslušnost a vyslovili proti nim zákonné následky procesuální neposlušnosti a jen pro tuto státní svrchovanost jsou strany povinny, by právoplatný soudní nález uznaly za konečné a nezvratitelné vypořádání a určení sporných poměrů a podrobily se vykonatelnosti soudních nálezů. Z toho plyne, že tam, kam nesáhá svrchovanost tuzemského státu, není místa pro výkon tuzemské pravomoci soudní. Tak tomu jest, pokud jedná se o výkon tuzemské soudní pravomoci proti cizímu státu. Jestiť i tento nositelem státní svrchovanosti. Tato jest téže jakosti a síly jako svrchovanost státu tuzemského a vylučuje tudíž vzájemný poměr nadřízenosti a podřízenosti vůbec a tudíž i poměr procesuální nadřízenosti a podřízenosti. Bez této není však výkon soudní pravomoci vůbec myslitelným. Nepřísluší proto tuzemským soudům, by jednaly o žalobách na cizozemský stát, leda že by tento výslovně tuzemské soudní pravomoci dobrovolně se podrobil, nebo že jednalo by se o právní vztahy k tuzemským nemovitostem, tudíž k součástem zdejšího státního území. Ježto pak ani toho, ani onoho výjimečného případu zde není, jest žaloba, pokud směřuje proti prvžalované, vyňata z tuzemské soudní pravomoci a náleželo prvé stolici, by zachovala se dle poukazu § 42 j. n. a, když se tak nestalo, bylo na odvolacím soudu, by postupoval dle §§ 477 čís. 6 a 478 I c. ř. s.
Citace:
č. 712. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 596-597.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).