Čís. 15265.K § 1 čís. 6 ex. ř. Ani vyznačením obsahu v odevzdací listině nestala se dědická dohoda opatřením (rozhodnutím) civilního soudu podle § 1 čís. 6 ex. ř. (Rozh. ze dne 9. června 1936, R I 486/36.) Prvý soud povolil vymáhajícímu věřiteli Josefu S-ovi proti Barboře S-ové na základě odevzdací listiny mobilární exekuci k vydobytí pohledávky, již jest mu dlužnice povinna zaplatiti podle dědické dohody, pojaté do odevzdací listiny. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: První soud povolil navrženou exekuci podle odevzdací listiny okresního soudu, jež (pokud jde o vymáhajícího věřitele a oba povinné) zní takto: »Okresní soud odevzdává pozůstalost po Anně S., soukromnici, v ceně 255723 Kč 50 h ku pozůstalosti této ze zákona bezpodmínečně za dědice přihlásivším se pozůstalým dětem, mezi nimi i vymáhajícímu věřiteli Josefu S. a povinné Barboře S., jejichž dědické přihlášky na soud přijaty byly, na základě dědické posloupnosti ze zákona a dědické dohody v tomto protokole obsažené, takto: Celou pozůstalost obdrží povinná Barbora S. s dalším dědicem proti tomu stejnodílně do vlastnictví, že v tomtéž poměru zaplatějí pozůstalostní dluhy a že jménem dědických podílů do 1.7. 1934 se 4% úroky a bez knihovního zajištění vyplatějí sourozencům určité částky, a mezi nimi vymáhajícímu věřiteli Josefu S. obnos 53307 Kč 56 h rukou společnou a nerozdílnou. Tím prohlašuje se projednání za skončené.« Jest otázkou, zda tato odevzdací listina jest exekučním, tiitulem stran pohledávky Josefa S. původně 53307 Kč 56 h, nyní ve zbytku 7807 Kč 55 h s příslušenstvím. Exekučním titulem po rozumu exekučního řádu jsou podle § 1 čís. 6 ex. ř. »opatření« civilních soudů, vydaná v nesporných právních věcech potud, pokud podle předpisů pro ně platných mohou býti vykonána. Těmito předpisy pro ně platnými jsou nyní ustanovení § 50, odst. 1 a 2 zákona č. 100/31 Sb. z. a n. (srov. rozh. č. 13449 Sb. n. s.). Tím však není ještě řečeno, že všechna usnesení vydaná v nesporném řízení jsou (za podmínek § 50, odst. 1 a 2 citovaného zákona) také exekučním titulem ve smyslu exekučního řádu. Aby se jím stala, musí vyhovovati i svým obsahem tomu, co exekuční řád všeobecně předpisuje pro exekuční tituly (§ 7 ex. ř.), zejména musí vysloviti povinnost k určitému plnění. Toto uložení povinnosti musí se projeviti jako výron rozhodovací činností soudu (§ 31, odst. 1 a 2 uvedeného zákona). Při tom nezáleží na vnější formě rozhodnutí, nýbrž na jeho vnitřní podstatě. Hlavní obsah odevzdací listiny uvádí § 174 nesp. pat. Došlo-li již před odevzdáním k rozdělení pozůstalosti, má býti na to v odevzdací listině odkázáno. Tento odkaz na »dědickou dohodu« jest vyznačen v prvním odstavci shora citované odevzdací listiny. V druhém odstavci odevzdací listiny jest přičleněn podrobný obsah dědické dohody, kterou podle protokolu ze dne 13. prosince 1933 uzavřeli dědicové na notářství. Tím, že obsah této dědické dohody jest vyznačen v odevzdací listině, nestala se dědická dohoda »opatřením« (nyní rozhodnutím) civilního soudu po rozumu § 1 č. 6 ex. ř., a nelze na základě odevzdací listiny samé, t. j. jejího prvního odstavce, který nemá náležitostí vytčených v § 7 ex. ř., domáhati se splnění povinnosti, stanovené dědickou dohodou, v exekučním řízení.