NPD documents search: Váž. tr., 17 (1935)

Čís. 5233.

Korekcionalisace zločinu na přečin, uložil-li soud, použiv mimořádného práva zmírňovacího (§ 92 tr. zák.), místo trestu žaláře trest vězení.
Práva, uvedená v § 56 tr. zák. závisí za platnosti zák. čís. 75/19 Sb. z. a n. na volebním právu do obcí. Odsouzením ke ztrátě tohoto práva ztrácí odsouzený i všechna práva uvedená v § 56 tr. zák., avšak jen na dobu, po kterou trvá ztráta práva volebního a volitelnosti do obecního zastupitelstva.
(Rozh. ze dne 26. února 1935, Zm IV 34/35.)
Nejvyšší soud vynesl v trestní věci proti A. J. a spol., obžalovaným ze zločinu krádeže, na základě veřejného líčení následkem opravného prostředku generálního prokurátora pro zachování právní jednotnosti tento rozsudek: Opravnému prostředku pro zachování právní jednotnosti, podanému generální prokuraturou podle § 441 tr. p., se vyhovuje a vyslovuje se, že pravoplatným rozsudkem krajského soudu v Ch. ze dne 14. prosince 1923, pokud jím trestný čin obžalovaného M. R. byl kvalifikován jako zločin přechovávání podle § 370 tr. z., byl porušen zákon v ustanovení § 20, odst. 2 tr. z., a pokud jím byla obžalovanému uložena jako vedlejší trest ztráta politických práv na 3 roky, byl porušen zákon v ustanovení § 3, čís. 3 zák. čís. 75/1919 sb. z. a n. Zároveň se podle posledního odstavce § 442 tr. p. zrušuje z důvodů zmatečnosti podle § 385, čís. 1 b) a 2 tr. p. uvedený rozsudek co do kvalifikace trestného činu obžalovaného M. R. a co do uvedeného vedlejšího trestu, trestný čin obžalovaného se kvalifikuje se zřetelem na vyměřený trest a na ustanovení § 20, odst. 2 tr. z. jako přečin a vedlejší trest ztráty politických práv se pomíjí.
Důvody:
Rozsudkem krajského soudu v Ch. ze dne 14. prosince 1923 byl obžalovaný M. R. uznán vinným zločinem přechovávání podle § 370, zřejmě — Čís. 5233 —
odst. 1 tr. z. a odsouzen podle téhož zákonného místa s použitím § 92 tr. z. do vězení na tři měsíce jako k trestu hlavnímu, dále podle § 373 tr. z. ke ztrátě politických práv a úřadu na 3 roky a podle § 3, čís. 3 zák. čís. 75/1919 sb. z. a n. ke ztrátě volebního práva do obcí na 1 rok jako k trestům vedlejším. Proti tomuto rozsudku nebyl podán opravný prostředek, takže se stal pravoplatným.
Podle 2. odstavce § 20 tr. z. smějí býti tresty uvedené pod čís. 1, 2 a 4 prvního odstavce § 20 tr. z. — tedy: trest smrti, káznice a žalář — uloženy jen na zločiny, kdežto trest uvedený pod čís. 5 — tedy vězení — smí býti uložen výlučně na přečiny. Důsledkem této zásady je t. zv. korekcionalisace činů, které trestní zákon označuje za zločiny, na přečiny v těch případech, kdy soud, používaje při výměře trestu ustanovení §§ 66, 72 neb 92 tr. z., sestoupí pod hranici 6 měsíců trestu na svobodě a proto v důsledku ustanovení § 22, odst. 2, §§ 24 a 25 tr. z. místo zákonem stanovených trestů dočasné káznice neb žaláře stanoví trest vězení. Proto i v souzeném případě krajský soud — vyměřiv obžalovanému M. R. podle 1. odstavce § 370 tr. z. s použitím § 92 tr. z. trest tříměsíčního vězení — měl jeho trestný čin kvalifikovati jako přečin. Neučiniv tak, porušil zákon v ustanovení § 20, odst. 2 tr. z.
Ztráta politických práv znamenala podle § 56 tr. z. jednak ztrátu způsobilosti býti porotcem, jednak ztrátu jak aktivního, tak i pasivního volebního práva do zákonodárného neb samosprávného sboru. Z těchto volebních práv přicházela v době vynesení rozsudku v úvahu volební práva do poslanecké sněmovny Národního shromáždění (zák. čís. 123/1920 sb. z. a n.), do senátu Národního shromáždění (zák. čís. 124/1920 sb. z. a n.), do župních a okresních zastupitelstev (zák. čís. 330/1920 sb. z. a n.), ohledně nichž však jak aktivní, tak i pasivní právo volební je závislé na zápisu do stálých voličských seznamů (srov. § 2 zák. čís. 123/1920, § 2 zák. čís. 124/1920, §§ 2, 60 a 61 zák. čís. 330/1920). Ze zápisu do stálých voličských seznamů jsou však podle § 3, čís. 3 zák. čís. 663/1919 sb. z. a n. vyloučeni ti, kdož byli pravoplatným rozsudkem trestního soudu odsouzeni pro takový trestný čin, pro který podle platných ustanovení — tedy podle § 3, čís. 3 zák. čís. 75/1919 sb. z. a n. ve znění vyhlášky čís. 123/1933 sb. z. a n. — nastává ztráta volebního práva do obcí. Stejně nezpůsobilost k úřadu porotce zakládá podle § 2, čís. 4 zák. čís. 278/1919 sb. z. a n. — kromě jiných vytčených odsouzení — i odsouzení ke ztrátě volebního práva do obcí na dobu, po kterou trvá tato ztráta volebního práva. Je proto za platnosti zákona čís. 75/1919 sb. z. a n. existence práv uvedených v § 56 tr. zák. závislá na volebním právu do obcí, odsouzením ke ztrátě tohoto ztrácí odsouzený i všechna ostatní v § 56 tr. z. uvedená práva, avšak jen na dobu, po kterou trvá ztráta práva volebního a volitelnosti do obecního zastupitelstva. Tato doba je však nyní v § 3, čís. 3 zák. čís. 75/1919 pevně určena, a to při odsouzení za zločin na 3 roky, při odsouzení za přečin nebo přestupek na 1 rok, takže ustanovení 2. odstavce § 57 tr. z. o určení doby té soudem pozbylo platnosti.
Vyslovil-li krajský soud jednak ztrátu práv politických na 3 roky, jednak ztrátu volebního práva do obcí na 1 rok, vyslovil tím v podstatě obsahem vždy týž trest, avšak s různou dobou trvání. Ježto podle shora uvedeného měl býti trestný čin obžalovaného M. R. kvalifikován jako přečin, může doba tohoto vedlejšího trestu činiti pouze 1 rok. Proto vyslovením ztráty politických práv na 3 roky byl porušen zákon v ustanovení § 3 čís. 3 zák. čís. 75/1919. Ježto pak porušením zákona byl čin obžalovaného kvalifikován přísněji než mohl býti kvalifikován při správném použití zákona a ježto obžalovanému byl vyměřen i vedlejší trest, který při správném použití zákona vyměřen býti nemohl, bylo uznati právem, že podle posledního odstavce § 422 tr. p. zrušuje se z důvodu zmatečnosti podle § 385, čís. 1 b) a 2 tr. p. uvedený rozsudek co do kvalifikace trestného činu obžalovaného M. R. a co do uvedeného vedlejšího trestu, trestný čin obžalovaného se kvalifikuje se zřetelem na vyměřený trest a na ustanovení § 20, odst. 2 tr. z. jako přečin a vedlejší trest ztráty politických práv se pomíjí.

Citace:

č. 5233. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 114-116.