Čís. 3776.

Za vyšetřujícího soudce ve smyslu § 68 odst. druhý tr. ř. jest pokládati i toho, kdo prováděl přípravné vyhledávání.
(Rozh. ze dne 13. února 1930, Zm I 924/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 19. listopadu 1929, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podle § 99 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu nalézacímu, by ji znova projednal a rozhodl.
Důvody:
Proti rozsudku uplatňuje stěžovatel důvody zmatečnosti podle § 281 čís. 1., 5. a 9. a) tr. ř. Zmateční stížnosti uplatňující formální zmatek podle § 281 čís. 1. tr. ř., nelze odepříti oprávnění. Podle obsahu spisů prováděl přípravné vyhledávání soudní rada T. Podle protokolu o hlavním přelíčení súčastnil se týž soudní rada T. jako votant hlavního přelíčení a rozhodování ve věci samé. Podle § 68 odst. druhý tr. ř. jest ze součinnosti a z rozhodování při hlavním přelíčení vyloučen, kdo v téže věci působil jako soudce vyšetřující. Za soudce vyšetřujícího jest pokládati i toho, kdo prováděl přípravné vyhledávání. Zmateční stížnost, spatřující zmatek v tom, že se rozhodování súčastnil soudce podle § 68 tr. ř. vyloučený, tvrdí, že tato okolnost nebyla obžalovanému známa ani před hlavním přelíčením ani při něm a nemohla tudíž býti dříve uplatněna. Okolnosti, nasvědčující opaku tohoto tvrzení, ze spisů neplynou. Postupem soudu nalézacího byl zaviněn zmatek podle § 281 čís. 1. tr. ř.; bylo tudíž zmateční stížnosti obžalovaného vyhověno ihned v sezení neveřejném (§ 5 zák. čís. 3/78 ř. zák) a učiněno opatření podle výrokové části rozhodnutí. Zmateční stížnost v dalším svém obsahu stala se tím bezpředmětnou.

Citace:

č. 3776. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 110-111.