Čís. 171.


Dodání rozsudku advokátu stranu zastupujícímu advokátem jiným, jemuž byl rozsudek omylem soudem doručen, nenahražuje řádného doručení a lhůta ku podáni opravného prostředku neběží ode dne takového dodání.
(Rozh. ze dne 6. května 1919, Rv II 99/19.)
Rozsudek odvolacího soudu (krajského soudu v Novém Jičíně) doručen omylem soudní kanceláře advokátu Dru D., který vůbec žádnou ze stran nezastupoval, a zaslán tímto teprve po několika dnech do kanceláře advokáta Dra C., kterému měl býti správně doručen. Tento vrátil rozsudek soudní kanceláři, by mu jej řádně doručila, a teprv, když se tak stalo, podal v čtrnáctidenní dovolací lhůtě dovolání. Druhá strana namítala v dovolací odpovědi, že dovolání jest opožděno.
Nejvyšší soud zamítl tuto námitku a uznal dovolání za včasné z těchto
důvodů:
Poněvadž procesní soud prvé stolice byl povinen doručiti rozsudek dle §u 93 c. ř. s. Dru C., šetře při tom ustanovení v §§ 339 a násl. jedn. řádu, a jelikož sluší pokládati rozsudek za doručený teprv tehdy, když byt buď tomuto neb osobě jím ku převzetí jeho zmocněné odevzdán, a příjem jeho na zpátečním lístku potvrzen (viz též předpis §u 227 č. 2 c. ř. s.), nelze o tom pochybovati, že donáška rozsudku z kanceláře Dra D. do kanceláře Dra C. není ještě řádným doručením, poněvadž tu nešlo o nějaké doručení mezi advokáty podle § 112 c. ř. s. Ve smyslu citovaných zákonných předpisů dlužno proto pokládati za to, že rozsudek byl doručen Dru C. teprv dne 23. srpna 1918, kdy byl týž podle zpátečního lístku převzat zřízencem jeho kanceláře. Z toho plyne, že dovoláni podané proti odvolacímu rozsudku dne 31. srpna 1918 u procesního soudu prvé stolice, bylo podáno včas a jest proto neoprávněna námitka činěná v dovolací odpovědi ve smyslu §u 507 c. ř. s., že opravný tento prostředek jest opožděn.
Citace:
č. 171. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 342-342.