NPD documents search: Váž. tr., 3 (1921)

Č. 3077.

Dávka z přírůstku hodnoty: * Nepodají-li spoluvlastníci nemovitosti oznámení o zcizovacím jednání ve smyslu § 16 dáv. řádu č. 545/1920, může úřad příkaz, podati přiznání k dávce, doručiti kterémukoliv ze spoluvlastníků s účinkem i pro všechny ostatní.
(Nález ze dne 9. ledna 1924 č. 28.)
Věc: Arnoštka S. a Žofie Z. ve V. T. jako dědičky po Rudolfu N. proti moravskému zemskému výboru (zem. sekr. Dr. Frt. Hikl) o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání st-lek z platebního rozkazu moravského zem. výběrčího úřadu z 11. září 1922, kterým byla předepsána z převodu nemovitosti ve vložce č. — kat. obce D., dne 5. března 1921 dobrovolnou dražbou prodané, dávka z přírůstku hodnoty částkou 21328 K 02 h.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss toto:
St-lky jsou dědičkami po Rudolfu N., majiteli zcizené nemovitosti, a vedle nich jest dědicem nezvěstný nezl. Ignác N., jemuž zřízen byl za opatrovníka starosta v D. Josef O.
Nepopřeno jest, že opatrovníku tomuto bylo dne 14. června 1921 doručeno vyzvání, aby v určené lhůtě předložil vyměřujícímu úřadu přiznání k dávce z přírůstku hodnoty ve smyslu § 16, odst. 1 d. ř. z r. 1920, a že mu zaslán k tomu tiskopis, že byl poučen o následcích nevyhovění a že přes to vyzvání tomu nevyhověl; bylo proto odvolání z platebního rozkazu uplatňující přípočty ve smyslu § 8 d. ř. s poukazem na preklusi dle § 16 d. ř. zamítnuto.
Stížnost béře rozhodnutí toto v odpor z důvodu, že prekluse nemůže býti uplatňována proti dědičkám Arnoštce S. a Žofii Z., které žádného vyzvání nedostaly a proto nemohly přiznání k této dávce podati.
Stížnost tuto nss neshledal důvodnou.
Dědicové stali se nápadem pozůstalosti spoluvlastníky pozůstalostní nemovitosti, jimi pak dobrovolnou dražbou zcizené, a jest tedy vztahovati na ně ustanovení dávkového řádu, týkající se právního postavení spoluvlastníků, kteří jsou zciziteli nemovitosti dávce z přírůstku hodnoty podrobené.
Podle § 16 d. ř. z r. 1920 jsou spoluvlastníci povinni stejně jako každý jednotlivý zcizitel oznámiti do 14 dnů vyměřujícímu úřadu zcizovací jednání. Na vyzvání úřadu jsou zcizitelé dále povinni v lhůtě jim určené nejméně 14denní podati přiznání k dávce z přírůstku hodnoty podle vzorce zem. výb. stanoveného. Nepodají-li ani po vyzvání přiznání, vyměří úřad dle § 17, odst. 3 d. ř. dávku na základě hodnot úředně předpokládaných.
Ze souvislosti těchto předpisů plyne, že vyměřující úřad může zcizitelé vyzvati k podání přiznání k dávce i tehdy, když se o zcizení nemovitosti dověděl jiným způsobem než oznámením strany dle § 16, odst. 1. d. ř. § 16 stanoví v odst. 4, že spoluvlastníci jsou povinni, uvésti již v oznámení společného zmocněnce, jinak že úřad jest oprávněn pokládati kteréhokoliv spoluvlastníka za zmocněnce ostatních. Podle toho může úřad pokládati kteréhokoliv ze spoluvlastníků za zmocněnce ostatních nejen neuvedli-li tito v oznámení nikoho jako svého zmocněnce, nýbrž i tehdy, když oznámení vůbec podáno nebylo a tím příležitost k nominování společného zmocněnce byla zmeškána.
Z tohoto důvodu byl úřad, když se bez oznámení zcizitelů dověděl o převodu nemovitosti (v daném případě sdělením okresního soudu), oprávněn pokládati kteréhokoli ze spoluvlastníků za zmocněnce ostatních, a mohl jemu s účinkem pro všechny spoluvlastníky doručiti vyzvání, aby podal přiznání k dávce. Bylo-li toto vyzvání doručeno Janu O. jako opatrovníku jednohc ze spoluvlastníků, a nevyhověl-li O. vy- zvání tomu v určené lhůtě, stihla prekluse dávkovým řádem v § 17/3 stanovená nejenom jeho, pokud se týče opatrovance jeho, nýbrž i ostatní spoluvlastníky.
Nař. rozhodnutí jest tedy ve shodě se zák., pročež bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3077. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 237-238.