Čís. 2423.


Pro příslušnost k žalobě na cizozemskou pojišťovací společnost jest
rozhodným předpis §u 99 odstavec třetí j. n., třebas dle prorogační do- ložky pojišťovacích podmínek jest příslušným soud cizozemský, leč žeby se byl žalobce podpisem podrobil výhradné příslušnosti tohoto soudu
a žalovaná listinu o tom předložila soudu.

(Rozh. ze dne 27. března 1923, R I 248/23.)
Žalobce (pražská firma) vznesl žalobu proti budapešťské pojišťovně
u obchodního soudu v Praze, jehož místní příslušnost odůvodňoval tím,
že žalovaná strana má v Praze pobočný závod, pojišťovací obchody
provozující, tudíž provozovnu ve smyslu §u 87 j. n., že tento pobočný
závod je stálou její representací ve smyslu §u 99 odstavec třetí j. n.
a že má v obvodu tohoto soudu, t. j. v Praze jmění, záležející v kancelářském zařízení a jiných movitostech, takže i dle §u 99 odstavec
prvý j. n.
jest obchodní soud příslušný. Strana žalovaná popřela tato
tvrzení a vznesla námitku místní nepříslušnosti, opírajíc se o § 18 pojišťovacích podmínek, dle nichž všecky spory z pojišťovací smlouvy
náležejí před obchodní soud v Budapešti. Soud prvé stolice
námitce místní nepříslušnosti vyhověl a žalobu odmítl.
Důvody:
Soud zjistil sice ze svého obchodního rejstříku, že žalovaná strana má
v Praze zapsaný závod s náležitou representací, zjistil však zároveň
z předložené pojistky, za pravou uznané, a z přednesu obou stran, že
při uzavření pojišťovací smlouvy v roce 1902 ujednána byla skutečně
dohoda o příslušnosti budapešťského soudu pro všecky spory z pojišťovacího poměru a shledal tudíž námitku místní nepříslušnosti ve
smyslu §u 104 j. n. odůvodněnou. Tato úmluva o příslušnosti váže obě
strany a nemůže se jí proto vymknouti strana žalovaná ani poukazem
na předpisy §§ 87 a 99 j. n., po případě na § 12 pojišť. řádu ze dne
22. listopadu 1915, čís. 343 ř. zák.
, ani odvoláním se na § 36 obč. zák.,
neboť ony předpisy o příslušnosti nepřicházejí vzhledem na závaznou
úmluvu o příslušnosti v tomto případě v úvahu a úmluva taková dle
§u 104 j. n., t. j. i dle tuzemských zákonu je přípustná a platná to tím
spíše, že politickým převratem nebyla vůbec dotčena, ježto Uhersko
i dříve za trvání monarchie rakousko-uherské ve smyslu vniterním bylo
cizozemskem a žalobce tudíž už tenkráte vědomě cizozemskému soudu
se podrobil. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti.
Důvody: Ujednaná příslušnost obchodního a směnečného soudu
v Budapešti ve smyslu §u 104 j. n. pro tuto věc není založena, pokud
se týče nevylučuje příslušnosti dovolaného soudu tuzemského, neboť,
poněvadž pojišťující návrh doložku o příslušností obsahující a žalobcem
podepsaný tu není, a v polici není výslovného poukazu na onu doložku,
v připojených tištěných pojišťovacích podmínkách obsaženou, není žalovanou podán listinný důkaz o tom, že prorogace mezi stranami výslovně byla smluvena, jak § 104 j. n. vyžaduje; ostatně ale ona prorogační doložka podmiňuje jen výběrmo příslušnost Budapešťského soudu,
poněvadž výlučnou příslušnost téhož soudu nestanoví.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dle §u 99 odstavec třetí j. n. mohou býti žalovány cizozemské ústavy,
fondy, společnosti a společenstva i jiné spolky osob u tuzemských soudů. v jichž obvodu jest jich trvalé zastoupení pro tuzemsko, neb orgán,
pověřený obstaráváním záležitostí takových ústavů a společností. Správně proto rekursní soud uznal, že jest dána příslušnost obchodního soudu
v Praze, když žalovaná pojišťovací společnost má v Praze odbočku,
jejíž firma jest zapsána do obchodního rejstříku obchodního soudu
v Praze, neboť společnost ta má zde orgány, pověřené obstaráváním
jejích tuzemských obchodu. Tomu není na závadu doložka o příslušnosti ,obsažená v §u 18 pojišťovacích podmínek, dle níž veškeré spory
mezi společností a pojištěncem patří k příslušnosti budapeštského královského obchodního a směnečného soudu; neboť uplatnění ujednaného
sudiště vyžaduje, by žalovaná společnost předložila soudu listinu, dle
niž se žalobce svým podpisem podrobil výhradné příslušnosti obchodního a směnečného soudu v Budapešti (§ 104 j. n.), toho však žalovaná
společnost neučinila, neboť pojišťovacího návrhu žalobcem podepsaného nepředložila a pojistka žalobcem předložená není žalobcem podepsána a tištěné podmínky pojistce připojené, prorogačni klausuli obsahující, nikterak ještě neprokazují, že by byly bývaly připojeny též pojišťovacímu návrhu.
Citace:
Rozhodnutí č. 2423. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 510-512.