Authors:
= Váž. civ., 15 (1933), sv. 2
PDF

Čís. 12745.


Na nemovitost, stíženou fideikomisární substitucí, nelze vésti bez svolení substitutu exekuci vnucenou dražbou k vydobytí pohledávky za fiducíářem. Jest věcí vymáhajícího věřitele, by tvrdil a prokázal, že fideikomisární substituce uhasla.
(Rozh. ze dne 4. července 1933, R I 593/33.)
K vydobytí peněžité pohledávky za Tomášem M-em navrhl vymáhající věřitel povolení exekuce vnucenou dražbou nemovitosti připsané vlastnicky Tomáši M-ovi s obmezením fideikomisární substituce ve prospěch nezl. Františky M-ové. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle pozůstalostních spisů jest fideikomisární substituce zřízena pro ten případ, kdyby nezl. Tomáš M. před nabytím fysické zletilosti zemřel nebo pro jinou překážku hospodářství vésti nemohl. Prvý případ již odpadl, ale druhý případ, pro který jest substituce zřízena, že totiž by Tomáš M. nemohl pro jinou překážku vésti hospodářství, jest stále ještě možný a jde tu skutečně o substituci fideikomisární ve smyslu § 608 obč. zák. Vlastnictví Tomáše M-a jest jen vlastnictvím obmezeným s právy a s povinnostmi poživatele, pročež platí tu ustanovení §§ 511 a násl. obč. zák. Exekuce vnucenou dražbou týká se podstaty nemovitosti a takovou exekuci bylo by lze vésti jen se souhlasem náhradního dědice, kterýžto souhlas však nebyl vykázán. Proto prvý soud povolil exekuci vnucenou dražbou neprávem a bylo k rekursu poručníka, ježto povolenou exekucí byla práva nezletilé dotčena, usnesení prvého soudu změniti a navrhovanou exekuci zamítnouti (rozh. čís. 11227 sb. n. s.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Že dluhopis, jehož předmětem jest pohledávka, pro kterou se exekuce vede, byl schválen za nezletilou fideikomisární substitutku Františku M-ovou poručenským soudem, nemění nic na správnosti názoru rekursního soudu, že na fideikomisární nemovitost povinné strany lze vésti exekuci jen jako na poživatele nemovitosti (§§ 613 a 511 a násl. obč. zák.). Neboť opak by platil jen tehdy, kdyby vymáhaná pohledávka byla vykonatelnou nejen proti fiduciáři, nýbrž i proti substitutu, po případě i jeho dědicům, jak vyloženo v rozhodnutí čís. 11526 sb. n. s., čehož v souzeném případě není, poněvadž uzavřel jen povinný zápůjčku o 70000 Kč u vymáhající strany a exekuční titul (rozsudek okresního soudu ze dne 23. února 1933) zní jen proti povinnému fiduciáři Tomáši M-ovi. Zda fideikomisární substituce jest nezákonnou, poněvadž prý odporuje zákonu ze dne 7. srpna 1908, čís. 68 z. zák. pro Čechy, nelze v tomto řízení zkoumati, poněvadž jest to otázka, kterou lze řešiti pořadem příslušných stolic nebo pořadem práva. Vytýká-li vymáhající věřitelka, že fideikomisární substituce jest časově obmezena fysickou zletilostí fiduciáře, která již nastala, přehlíží, že to ani z odevzdací listiny ze dne 1. listopadu 1915 ani z protokolu o projednání pozůstalosti jasně neplyne, neboť fideikomisární substituce byla ve prospěch nezletilé Františky M-ové zřízena a zajištěna pro ten případ, kdyby tehdy nezletilý Tomáš M. před nabytím fysické zletilosti nebo pro jinou překážku hospodářství vésti nemohl, čímž není zřejmě vysloveno, že by tato překážka musila nastati před dosažením zletilosti Tomáše M-a. Substituci jest v pochybnostech vykládati podle § 614 obč. zák. ovšem ve prospěch fiduciáře, avšak tuto otázku nelze řešiti prostým výkladem listin v řízení exekučním, nýbrž bylo povinností vymáhající strany podle § 54 čís. 3 ex. ř. tvrditi a podle § 55 ex. ř. prokázati, že fideikomisární substituce dosažením fysické zletilosti fiduciáře zanikla. Tu jde o skutkovou otázku spornou, kterou nemůže exekuční soud z úřadu ani podle § 55 třetí odstavec ex. ř. řešiti.
Citace:
Čís. 12745. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 70-71.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).