Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 6 (1925). Praha: Ministerstvo sociální péče, 536 s.
Authors:

K § 3, odst. 1. úr. zák. Vyloučení z úr. pojistné povinnosti:


Ustanovení § 3, odst. 1 úr. z. nezakládá pro podnikatele právní nárok na vyloučení jeho podniku, z povinnosti pojistné. Textování § 3, odst. 1, samo o sobě neposkytuje opory pro uznání takového právního nároku, ježto ministra výslovně jen zmocňuje, aniž mu za povinnost ukládá, by za určitých předpokladů svého zmocnění použil. Zákon o úrazovém pojištění dělnickém nečiní pojistnou povinnost závislou na zjištění, že v konkrétním podniku možnost úrazu jest dána, nýbrž že ve všech podnicích, pojištění podrobených, možnost úrazu jako danou předpokládá, nepřipouštěje proti této zákonné presumpci protidůkazu. Nelze tedy ani ze základní myšlenky úrazového pojištění, jak zákonem positivně je upraveno, čerpati oporu pro náhled, že ustanovením § 3, odst. 1, právní nárok na vyloučení z povinnosti pojistné měl býti založen. (Nález nejvyššího správního soudu z 19. ledna 1925, č. 9892/24.)
Citace:
K § 3, odst. 1. úr. zák. Vyloučení z úr. pojistné povinnosti:. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1925, svazek/ročník 6, s. 242-242.