Čís. 15548.Nezbytným i předpokladem předkupního práva podle § 11, odst. 4 zák. ze dne 7. srpna 1908 čís. 68 z. z. pro Čechy jest, že tu jsou spoludědici.(Rozh. ze dne 29. října 1936, R I 1205/36.)Rekursní soud vyloučil z odevzdací listiny výrok pozůstalostního soudu z moci úřední učiněný, že podle § 11, odst. 4 zák. ze dne 7. srpna 1908 čís. 68 z. z. pro Čechy »přísluší spoludědicům, a to v pořadí, v jakém jsou podle zákona povoláni k nástupnictví, po dobu 10 let od zůstavitelova úmrtí předkupní právo ke statku nebo jednotlivým jeho částem«, zrušiv zároveň nařízení poznámky této povinnosti, ježto prý zákon nebsahuje ustanovení, že toto obmezení disposičního práva přejímatelova nutno z úřadu pojmouti do odevzdací listiny a v pozůstalostním řízení nedošlo o tom k dohodě účastníků, naopak testamentární dědička odepřela k tomu svůj souhlas.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu zůstavitelových dětí (nepominutelných dědiců) Josefa S-a a Anny S-ové.Důvody:Obmezení disposičního práva podle § 11, odst. 4 cit. zem. zák. nepředpokládá dohodu dědiců, naopak vyvěrá toto předkupní právo spoludědiců již ze zákona samého, takže jim přísluší, dokud se ho účinně nevzdali anebo zákonná lhůta pro ně stanovená nevypršela. Správně předpisuje proto i nařízení min. sprav. ze dne 28. února 1909 č. 3 m. v. (§ 15), aby toto předkupní právo bylo zjištěno v odevzdací listině, aby bylo zabezpečeno, že bude zároveň zapsáno do knih se zápisem vlastnického práva pro přejímatele statku. Přesto však nelze dovolacímu rekursu přiznati oprávnění. Jak ze znění předpisu § 11, odst. 4 cit. zem. zák. jasně vyplývá, jest nezbytným předpokladem uvedeného předkupního práva, že tu jsou vskutku spoludědici. Tomuto požadavku však není v projednávaném případě zadosti učiněno. Přejimatelkou jest pozůstalá vdova, jež se bezpodmínečně ze závěti přihlásila za dědičku. Ze zůstavitelových zletilých dětí však přihlásil se pouze jeden ze synů podmínečně za dědice ze zákona, ale jeho dědická přihláška byla pravoplatně odmítnuta. Dcery prohlásily, že se závětí nepokládají zkrácenými a jedná se proto pouze o povinné díly dalších dětí jako nepominutelných dědiců. Jako takoví však nejsou spoludědici testamentární dědičky, nýbrž podobně jako odkazovnici pouze věřiteli pozůstalosti (rozh. č. 10755 Sb. n. s.). Není-li tu však spoludědiců, nelze použíti ani ustanovení § 11, odst. 4 cit. zem. zák. Výrok rekursního soudu odpovídá tudíž ve věci samé zákonu.