Literární zprávy.JUC. Jan Slavíček: Souběh žalobních práv v trestním řízení. Práce ze seminářů právnické fakulty Karlovy university v Praze. Sešit č. 5. Seminář prof. Miřičky z práva a řízení trestního.Seminární práce JUC. Slavíčka zaslouží si, aby o ní bylo referováno netoliko pro zajímavé thema, které bylo i v tomto časopise opětně předmětem úvah, ale též pro svoji pěknou úroveň. Slavíčkovu práci, která se zabývá hlavně právním stavem na území platnosti trestního řádu z roku 1873, příznivě odlišuje od jiných zpracování této otázky, že nedává na svoje řešení působiti ani právu německému, ani úvahám legislativně-politickým, ale že stojí skutečně bez výhrady na půdě positivního práva. Autor dochází přes to na základě kusých ustanovení trestního řádu z roku 1873 k řešením vhodným, která odpovídají téměř naveskrz požadavkům právního života, uznávajíce poměrně značnou samostatnost jednotlivých konkurujících práv žalobních. V tom směru kladlo autorovi arci překážku sporné ustanovení § 363 č. 2 tr. ř., které vykládá restriktivně jako výjimku z pravidla, a dospívá tak k důsledkům dosti příkrým, neboť musí uznati, že konkurující soukromý žalobce může stíhati jen za podmínek obnovy, jestliže řízení bylo zastaveno, poněvadž prvý žalobce od žaloby ustoupil. Zde by byl volnější výklad snad přece jen na místě. V tomto bodu ovšem platné právo potřebuje reformy, neboť důsledky nejednotného výkladu § 363 č. 2 jsou stupňovány ještě tou okolností, že může býti v konkrétním případě pochybno, jde-li o jedinou činnost podmiňující jediný trestní nárok a větší počet žalobních práv (souběh žalobních práv ve vlastním smyslu), či jde-li o více činností a větší počet trestních nároků z nich plynoucích.Solnař