NPD documents search: Váž. tr., 5 (1923)

Č. 11152.

Zaměstnanci veřejní: * Úředník jmenovaný do VIII. hodn. třídy a pensionovaný před účinností zák. č. 103/1926 Sb., má podle § 5 zák. č. 70/1930 Sb. o úpravě odpočivných a zaopatřovacích platů některých státních a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich, nárok toliko na to, aby jeho pensijní základna určena byla podle 6. platové stupnice, třebas v aktivní službě pobíral časovým postupem požitků hodn. třídy vyšší.
(Nález ze dne 17. března 1934 č. 14977/32.)
Věc: Vilém F. v J. proti ministerstvu financí o odpočivné požitky.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem zem. fin. ředitelství v Brně z 11. května 1921 byl st-l jako finanční tajemník VIII. hodn. tř. s požitky VI. hodn. tř. 2. stupně platového přeložen na trvalý odpočinek a byly mu pensijní požitky vyměřeny na podkladě pensijní základny 10308 Kč. Výměrem zem. fin. ředitelství v Brně z 11. prosince 1931 bylo mu upraveno výslužné podle zák. z 20. května 1930 č. 70 Sb. vzhledem k pensijní základně 28200 Kč, určené podle §§ 1 a 2 vl. nař. z 26. června 1930 č. 96 Sb. ve výši 76% nové pensijní základny 28200 Kč (služné 6. platové stupnice), takže výslužné jeho činí 21432 Kč. — Č. 11152 —
V odvolání namítal st-l, že mu odpočivné požitky byly dosud vyměřovány na podkladě požitků VI. hodn. tř. 2. stupně platového, třebaže do VI. hodn. tř. jmenován nebyl, nýbrž měl jen požitky VI. hodn. tř. 2. stupně platového, a že tedy i při úpravě pense podle zák. č. 70/1930 Sb. musí býti srovnáván s novopensistou nynější třídy, která odpovídá dřívější VI. hodn. třídě, ježto pense se vyměřuje podle příjmů a nikoli podle titulu se jmenováním spojeného.
Nař. rozhodnutím bylo odvolání toto zamítnuto s odůvodněním, že námitka st-lova, podle níž mu pense měla býti upravena podle jeho posledních aktivních požitků VI. hodn. tř. 2. stupně a nikoli podle posledního jmenování v VIII. h. tř., je v přímém rozporu s ustanovením § 5 zák. č. 70/30 Sb. v souvislosti s §em 2 odst. 1 vl. nař. č. 96/30 Sb., kde je stanoveno, že úředníkům jmenovaným do VIII. h. tř. ve skupině A časového postupu — mezi něž st-l nesporně patří — určí se pensijní základna podle 6. platové stupnice, stanovené v § 11 odst. 2 zák. č. 103/1926 Sb., byť i byli měli požitky vyšší hodn. třídy, než do které byli jmenováni.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Na sporu je otázka, zda st-l má podle zák. č. 70/1930 Sb. právní nárok na odpočivné požitky podle oné platové stupnice, která odpovídá požitkům bývalé VI. hodn. třídy, jak tvrdí st-l, či na podkladě st-lova jmenování do býv. VIII. hodn. třídy.
Zákon č. 70/1930 Sb. v § 5 zmocňuje vládu, aby stanovila předpisy pro určení pensijní základny . . . . podle služebního poměru zaměstnancova v den skončení činné služby způsobem nepřesahujícím míru stanovenou předpisy pro převod do nových platů podle části sedmé plat. zák. č. 103/1926 Sb. To tedy znamená, že nová pensijní základna nesmí přesahovati míru stanovenou předpisy zákona platového o převodu státních zaměstnanců do nových platů podle části sedmé plat. zák. Podle § 167 plat. zák., jenž právě je v části sedmé zákona platového obsažen, převádějí se úředníci, jmenovaní do VIII. hodn. tř., byť i měli požitky vyšší hodn. třídy, do služného 6. platové stupnice. Může tedy pensijní základna úředníka, jenž v době odchodu na odpočinek byl úředníkem jmenovaným do VIII. hodn. třídy, byť i měl požitky VI. hodn. tř., býti stanovena toliko v 6. platové stupnici. S tím úplně ve shodě je ustanovení § 2 odst. 1 vl. nař. č. 96/1930 Sb., kde se výslovně stanoví, že úředníkům jmenovaným do VIII. hodn. tř. se pensijní základna určí podle 6. platové stupnice. Pro stanovení platové stupnice podle plat. zák., podle níž jest určiti i pensijní základnu podle § 5 zák. č. 70/1930 Sb. u úředníka jmenovaného před účinností zákona platového do VIII. hodn. tř., je tedy rozhodnou jedině okolnost, do které hodn. třídy byl úředník před svým odchodem na odpočinek jmenován. Okolnost, jaké požitky měl, je tedy pro stanovení nové platové stupnice nerozhodná a má význam toliko pro stanovení t. zv. »doby rozhodné pro určení pensijní základny«, podle níž se pak určí pouze platový stupeň této zjištěné platové stupnice, jak je stanoveno v odst. 2 a násl. § 2 vl. nař. č. 96/1930. Má-li tedy st-l za to, že se pro určení nové platové stupnice může dovolávati předpisů § 2 odst. 2 a násl. vl. nař. č. 96/1930 Sb., nachází se st-l v právním omylu. Stížnost není tedy důvodná a slušelo ji pro bezdůvodnost zamítnouti.

Citace:

č. 11152. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 675-677.