NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 2

Č. 2605.

Dávka z přírůstku hodnoty (Slezsko): * Byla-li v řízení o dávce z přírůstku hodnoty hodnota nemovitosti stanovena smírnou dohodou mezi úřadem a poplatníkem, a dávka na základě této dohody vyměřena, nemůže úřad později vyměřiti znovu dávku na jiném podkladě.
(Nález ze dne 5. září 1923 č. 14 799.)
Věc: Jan a Zuzana M. v Dol. B. proti zemské správní komisi v Opavě (zem. rada Kar. Hirth) o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: ----
Dle spisů v daném případě vyměřující úřad při prvém vyměření dávky neuznal za základ zcizovací hodnotu ve smlouvě uvedenou a strany, »aby dalšímu protahování záležitosti zabránily a konečnému zjištění sporných základů soudním obsahem se vyhnuly, uzavřely smírné dohodnutí«, jímž souhlasně byly ujednány hodnota nabývací, cena nákladů přičítatelných na zcizenou věc vynaložených i hodnota zcizovací paušálními obnosy a jímž st-lé převzali na sebe i část zvláštních výloh. I kdyby účel, za kterým smírné dohodnutí uzavřeno bylo, nebyl v zápise výslovně označen, plynulo by totéž z podstaty smíru, jenž vůbec uzavírá se v úmyslu ukončiti spor a místo nejistého výsledku sporu, zde soudního odhadu, spokojiti se s dohodnutým obnosem.
Smírem projevily tudíž strany, že nechtějí vyčkávati výsledku soudního odhadu, že o něj žádati nebudou a že místo cifry odhadem získané má se vzíti za hodnotu zcizovací dohodnutá částka.
To také stalo se prvým platebním rozkazem, jímž dávka dle dohody vyměřena byla.
Postup tento odpovídal zákonu, neboť § 17 zákona o dávce připouští smírnou dohodu, ba staví ji do prvé řady, stanově, že hodnota má se zjistiti soudním odhadem, nedošlo-li k smírné dohodě.
Když však dle zákona jest přípustno, aby strany o hodnotě zcizovací smírně se dohodly a když dle této dohody dávka byla vyměřena, pak nutno uznati, že byla správně vyměřena, a nelze použíti předpisu § 3 zákona z 18. března 1878 č. 31 ř. z., když pozdější odhad soudní jiné výsledky vykázal, neboť § 3 cit. zákona předpokládá, že následkem nesprávného vyměření bylo méně předepsáno, než předepsati slušelo.
Dle alternativy, kterou úřad volil, dle smírného dohodnutí byl však původní předpis správný, neboť spočíval na tom základě, jejž strany dohodou obapolnou stanovily.
Úřad nemůže smír zrušiti pouze proto, že pozdějším soudním odhadem v jiném řízení ukládacím proti jiné straně vyžádaným byla zjištěna hodnota nemovitosti vyšší oné, na níž se úřad se stranou dohodl.
Stejně ani st-1 právě následkem toho, že uzavřeno bylo smírné dohodnutí, nemohl by se dovolávati pozdějšího odhadu, kdyby soudní odhad zjistil nižší hodnotu, než dohodou stanovenou, a nemohl by žádati vrácení přeplatku.
Vázanost na smír musí však býti vzájemná a jest proto názor žal. úřadu vyslovený nař. rozhodnutím v odporu se zákonem, a bylo proto rozhodnuti to dle § 7 zák. o ss zrušeno.

Citace:

č. 2605. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 480-481.