Authors:
= Váž. civ., 18 (1936)
PDF

Čís. 15583.


Nicotnost úmluvy knihovních věřitelů, že jeden z nich nebude při exekuční dražbě podávati, převezme-li druhý jeho dluh.
(Rozh. ze dne 11. listopadu 1936, Rv I 2416/34.)
Žalobci byla přiklepnuta v dražbě nemovitost, když před tím došlo mezi ním, jeho otcem a žalovanou k ujednání, že žalobce, i když vydraží nemovitost za nejvyšší podání, kterým pohledávka žalované nebude kryta, vyplatí jí celou její pohledávku proti tomu, že žalovaná jemu (jeho otci) vrátí částku, která jí bude přikázána v dražebním řízení. Žalovaná v důsledku této dohody k dražebnímu roku se nedostavila a nezúčastnila se podávání. Žalobce opíraje se o uvedenou úmluvu domáhá se na žalované zaplacení přikázané jí pohledávky. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Podle dvorského dekretu ze dne 6. června 1838 č. 277 Sb. z. s. je taková úmluva nicotná, a nemůže žalobce ani žalovaná strana žalovati ani na splnění, ani na vrácení toho, co následkem smlouvy té bylo plněno.
Citace:
Čís. 15583.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1056-1057.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).