Authors:
= Váž. civ., 10 (1928), sv. 1
PDF

Čís. 7909.


Byl-li rok ustanoven výhradně jen ku provedení důkazů dožádaným soudem, nelze opomenutí obeslání strany podřaditi pod ustanovení § 477 čís. 4 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 23. března 1928, Rv I 1563/27.)
Žalobě manželky o rozvod manželství od stolu a lože bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem mimo jiné z těchto důvodů:
Dovolání vytýká především, že žalovaný nebyl obeslán k roku ustanovenému na den 4. listopadu 1926, při němž byli vyslýcháni svědci dožádaným okresním soudem v J., takže jim nemohl klásti otázky, a spatřuje v tom zmatečnost řízení v první stolici podle § 477 čís. 4 c. ř. s., leč neprávem. Jest sice pravda, že ve spisech není výkazu o tom, že žalovaný byl zpraven o roku, jejž dožádaný okresní soud v J. ustanovil na den 4. listopadu 1926, ač podle záznamu bylo nařízeno strany o něm vyrozuměti, a jest také pravda, že žalovaný nebyl při tomto roku přítomen. Avšak i kdyby bylo prokázáno porušení předpisu § 289 druhý odstavec c. ř. s., podle něhož provádění důkazů v nepřítomnosti stran předpokládá, že byly strany o roku vyrozuměny, nezakládalo by to zmatku podle § 477 čís. 4 c. ř. s. Podle tohoto zákonného předpisu jest řízení zmatečným jen tehdy, byla-li straně nezákonným postupem, zejména opomenutým doručením odňata možnost před soudem projednávati. V tomto případě byl rok ustanoven jen ku provedení důkazů dožádaným soudem, před nímž se pře neprojednávala. Nebyl-li tedy rok ustanoven k spornému jednání, nýbrž výhradně jen ku provedení určitých důkazů, nelze opominutí doručení obsílky dovolateli podřaditi pod ustanovení § 477 čís. 4 c. ř. s., poněvadž se právě sporně nejednalo a proto nebyla straně odňata možnost projednávání pře (Klein, Vorlesungen, str. 238). Dovolatel nemůže ostatně ani tvrditi, že se mu stala vytýkaným opomenutím nějaká újma, neboť výsledky důkazů dožádaným soudem dne 4. listopadu 1926 provedených byly při ústním jednání dne 31. března 1927 v přítomnosti žalovaného přečteny a, pokládal-li výslech svědků dožádaným soudem za neúplný, měl na vůli, by navrhl u procesního soudu podle § 289 druhý odstavec c. ř. s. doplnění důkazů, což však neučinil.
Citace:
č. 7909. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 508-509.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).