«
Čís. 14419.
Přípustnost dovolacího rekursu v případech přerušení sporu na podkladě § 3 vládního nařízení čís. 160/34 Sb. z. a n., jest posuzovati podle §§ 514, 528 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 5. června 1935, R I 515/35.)
Prvý soud přerušil řízení, zjistiv z výměru min. soc. péče, vydaného podle § 3 vl. nař. čís. 160/34 sb. z. a n., že žalované družstvo nemá vypláceli svým členům částky, jimiž přispěli k úhradě stavebního nákladu jeho domů. Rekursní soud změnil rozhodnutí prvého soudu a návrh žalovaného družstva na přerušení řízení zamítl.
V otázce přípustnosti dovolacího rekursu do tohoto usnesení uvedl nejvyšší soud:
Dovolací rekurs je přípustný, třebaže rekursní soud svým výrokem zamítl návrh na přerušení řízení, v kterémžto případě jinak nemohou taková rozhodnutí býtii brána v odpor (§ 192 odst. 2 c. ř. s.), poněvadž v souzeném případě přerušení sporu prvým soudem se nestalo podle § 190 c. ř. s., nýbrž bylo vydáno na podkladě § 3 vládního nařízení č. 160/34 sb. zák. a nař., a to podle analogie § 7 obč. z., §§ 159, 162 c. ř. s., § 7 konk. ř. a § 3 vládního nařízení č. 142/34 sb. z. a n. V takových případech nutno přípustnost dovolacího rekursu posuzovati jen dle §§ 514, 528 c. ř. s. (rozh. č. 13707, 7822, 6665 sb. n. s.); poněvadž pak v souzeném případě napadeným usnesením bylo změněno usnesení prvého soudu, jest dovolací rekurs přípustný.