Čís. 14822.

Úmluva spoluvlastníků o střídavé držbě společné věci za účelem dočasného užívání jest přípustná. Spoluvlastník může žalovati jiného spoluvlastníka jen o to, by mu vydal společnou věc do dočasného držení.
(Rozh. ze dne 30. prosince 1935, Rv I 497/34.) Žalobce, jenž koupil společně se žalovaným destilační kotel, tvrdí, že bylo ujednáno, že v používání kotle se bude střídali tak, že kdo bude pálili v kampani poslední, bude páliti v příští kampani první. Poněvadž tento případ pro žalobce nastal, domáhá se žalobou, by žalovaný, jenž si kotel od něho svémocně odebral a odpírá jej vydati, byl uznán povinným vydali mu jej do jeho domu na svůj náklad. Nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: V dojednání stran o střídavém užívání kotle jest spatřovali řádnou smlouvu pro obě strany závaznou, nikoli jen dohodu podle § 833 obč. zák. Jest proto správné stanovisko žalobcovo, že mu neměl býti kotel odnášen, pokud svoje pálení v sezóně neobstaral. Žalobní prosba, znějící na vydání kotle žalobci a na jeho dopravení žalovaným do domu žalobcova na náklad žalovaného je však pochybenou v této své absolutnosti, ježto žalobce není sám výlučným vlastníkem a tudíž nemůže na žalovaném, jenž je spoluvlastníkem právě tak jako žalobce, žádali bezvýhradné vydání kotle patřícího oběma společně.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žaloba opřena jest o ujednání stran, že kotle budou střídavě užívati a že při příštím pálení, aby se ušetřilo na převážení kotle, bude vždy páliti ten, kdo minule pálil poslední. Takové ujednání mezi spoluvlastníky o střídavé držbě společné věci za účelem dočasného užívání věci jedním ze spoluvlastníků jest přípustné. Ať již toto ujednání se považuje za ujednání podle § 833 obč. zák. nebo za zvláštní smlouvu upravující střídavé užívání, jest jisto, že při tomto ujednání mohl by se žalobce domáhati toho, aby destilační kotel byl jemu ve smyslu ujednání jako tomu ze spoluvlastníků, který v roce 1933 posledně pálil, odevzdán do dočasné držby za účelem užití ho k pálení. Nemůže se však domáhati toho, aby kotel byl mu odevzdán bezvýhradně, neboť jako spoluvlastník nemůže takto bezvýhradně vindikovati kotel pro sebe tak, jako výhradný vlastník proti osobě třetí, které by příslušelo ke kotli právo slabší, než právo vlastnické. Žalobní prosba, formulována jest pouze na bezvýhradné vydání kotle a dopravení jeho na náklad žalovaného do domu žalobce, aniž obsahuje dodatek naznačující, že vymáháno jest odevzdání kotle do ujednané dočasné držby a dočasného užívání společné věci. Správně rozpoznal odvolací soud, že žalobní prosba v této své absolutnosti je pochybená. Věcně vadné žalobní žádání, neplynoucí ze skutkového přednesu žaloby, jest důvodem k jejímu zamítnutí (srovnej rozh. 12340 sb. n. s.).

Citace:

č. 14822. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 970-971.