NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Čís. 13612.

Pensijní pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (zákon ze dne 21. února 1929, čís. 26 sb. z. a n.).
Předpokladem bezúčinnosti výpovědi podle § 55 zákona jest, že léčebná péče v odborném ústavu léčebném nebo v lázních pod lékařským dozorem byla skutečně zavedena. Byla-li žádost zaměstnance o léčebnou péči zamítnuta, není výpověď bezúčinná, třebaže byla dána po podání žádosti.
(Rozh. ze dne 7. června 1934, Rv I 969/34.)
Žaloba lesního správce na majitele panství, by výpověď ze služby byla uznána za neplatnou a bezúčinnou a by žalovaný byl uznán povinným plniti žalobci služební požitky, byla zamítnuta soudy všech tří stolic.
Nejvyšší soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Dovolatel neprávem tvrdí neplatnost, pokud se týče bezúčinnost výpovědi z důvodu, že mu byla dána, když, onemocněv, zažádal o léčebnou péči (§ 55 zák. čís. 26/29). Předpokladem bezúčinnosti výpovědi podle § 55 zák. čís. 26/29 jest, že léčebná péče v odborném ústavu léčebním nebo v lázních pod lékařským dozorem byla skutečně zavedena. Jen, došlo-li k takové léčebné péči, je výpověď za trvání léčby nebo po podání žádosti o ni bezúčinná. Žalobcova žádost o léčebnou péči byla však podle zprávy všeobecného pensijního ústavu ze dne 21. dubna 1931 zamítnuta a žádost neměla tudíž za následek bezúčinnost výpovědi, i kdyby výpověď byla dána po podání žádosti. Nesejde tudíž na tom, kdy výpověď byla žalobci doručena, zdali před podáním či po podání žádosti za léčebnou péči, řízení není vadným (§ 503 čís. 2 c. ř. s.), protože nebyl o této okolnosti proveden důkaz výslechem stran, a odvolací soud, neuznav výpověď za bezúčinnou z důvodu zmíněného v § 55 zák. čís. 26/29, nepochybil.

Citace:

Čís. 13612.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 680-681.