NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

Č. 6939.

Stavební právo (Praha). — Administrativní řízení. — Řízení před nss-em: 1. Ve stížnosti, kterou obec podává do rozhodnutí vyššího stavebního úřadu, kterým bylo stavebníkovi uděleno stavební povolení, není obec legitimována k námitce, že povolená stavba odporuje zájmům estetickým a zdravotním nebo požadavkům policie bezpečnostní a požární. — 2. Obec je však legitimována k námitce, že povolením stavby jí vznikne nutnost upraviti nové ulice; námitka taková není ovšem důvodná. — 3. Jakmile od pozemku oddělen byl dílec, jehož majitel se domáhá uznání jeho za parcelu stavební, počíná se pozemek rozdělovati na místa stavební a je proto třeba stavebního povolení parcelačního podle § 8 stav. řádu, než se udělí povolení k stavbě.
(Nález ze dne 2. prosince 1927 č. 12804.)
Věc: Obec hlavního města Prahy proti zemskému správnímu výboru v Praze o stavbu domku.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: V květnu 1925 zažádal Josef K. za povolení k postavení provisorního obytného domku na oddělené části poz. parcely č. kat. ... v H. Na základě výsledků stav. komise z 6. června 1925 odepřela městská rada v Praze výměrem z 15. června 1925 povolení stavební, poněvadž zmíněný pozemek není dosud ani regulován ani parcelován a je k němu přístup pouze po cestě soukromé. Podanému odvolání stav. sbor hl. m. Prahy rozhodnutím z 1. září 1925 vyhověl tím, že se stavba povoluje jako provisorium na 5 let, a výrok svůj odůvodnil bytovou tísní. K rakursu obce pražské bylo usnesení stav. sboru nař. rozhodnutím změněno v ten smysl, že se výměr stav. úřadu 1. inst. zrušuje a současně se stav. úřadu 1. stolice ukládá, by o sporné stav. záležitosti vydal nové rozhodnutí.
O stížnosti nss uvážil:
Žal. úřad vyslovil, že z ohledů estetických (§ 34 stav. ř.) není proti projektované stavbě námitek; rovněž nelze podle nař. rozhodnutí odepříti stav. povolení z důvodu, že stavebníku není možno zřízením studny na vlastním staveništi postarati se o pitnou vodu pro novostavbu a zřízením kanalisace opatřiti odvádění odpadných vod. Pokud st-lka v těchto směrech; rozhodnutí napadá, nelze jí přiznati k tomu legitimace, neboť po této stránce neuplatňuje porušení svých subj. práv, nýbrž ohrožení zájmů veřejných — estetických a zdravotních, — k hájení zájmů veř. povolán jest však výhradně úřad stavební. — Stejně jest tomu, pokud obec napadá výrok žal. úřadu, že nemožnost přístupu k staveništi s prostranství veřejného není stav. povolení na závadu, poukazem na ohledy policie bezpečnostní a požární, neboť i v tomto směru jde rovněž o zájem veř., a nikoliv o subj. právo obce.
Naproti tomu nelze upříti obci legitimaci, aby naříkala tento výrok, pokud se opírá o ustanovení odst. 4 § 19 stav. ř., neboť v tomto směru jest obec dotčena ve svých zájmech materielních a nutno jí tudíž přiznati legitimaci, aby k ochraně těchto zájmů uplatňovala, že rozhodnutí v tomto směru odporuje předpisům stav. řádu. Avšak námitka je bezdůvodná. Stav. řád neobsahuje žádné normy, která by zakazovala zastavěti pozemky, které nemají přímého přístupu z veř. prostranství. Okolnost, že stavbami takovými vzniká po případě pro obec nutnost upraviti nové ulice ve smyslu odst. 4 § 19, není po zákonu na závadu uznání dotyčných pozemků za parcely stavební, neboť majetkový zájem obce nelze kvalifikovati jako zájem veřejný, který by zastavitelnosti pozemku stál v cestě. Uznáním zastavitelnosti takové parcely je sice dotčen snad zájem obce, nikoli však nějaké její subj. právo stav. řádem uznané, a jeví se proto námitka svrchu uvedená bezdůvodnou. (Srovn. Boh. 369/20 adm.).
Naproti tomu musil nss uznati důvodnou námitku stížnosti na prvém místě uvedenou, že totiž jest povolení stavby na závadu nedostatek předchozí parcelace pozemku.
§ 8 stav. ř. stanoví, že ten, kdo chce pozemek rozděliti na místa, musí sobě k tomu vymoci dříve úřední povolení, nežli podá žádost za povolení k stavbě jednotlivých budov. Účelem tohoto ustanovení jest zajistiti, aby tam, kde se nějaký pozemek má rozděliti na dvě nebo více stavenišť, jednotlivá tato staveniště určena byla v takové rozsáhlosti a podobě, aby budovy, jež se mají na nich zříditi, měly s dostatek světla a vzduchu, současně pak aby bylo postaráno také o potřebné komunikace. Doslov a smysl cit. předpisu postihuje stejně případy, kdy vlastník pozemku současně rozděluje jej v několik stavenišť, jako případy, kdy postupně odprodává z něho jednotlivé dílce za tím účelem, aby byly zastavěny. Účel §em 8 stav. ři intendovaný byl by mařen, kdyby se připustilo, aby vlastník pozemku, který má v úmyslu jej rozděliti na několik stav. míst, mohl se zák. své povinnosti, vymoci si předem povolení parcelační, vyhnouti tím, že by jej rozděloval postupně, tedy tak, že by postupně odprodával z něho jednotlivé libovolné dílce za tím účelem, aby byly zastavěny. Nelze připustiti, aby takto soukromoprávními disposicemi vlastníka pozemku byla frustrována norma § 8, daná na ochranu zájmů veřejných. Dlužno tedy souditi, že jakmile od nějakého pozemku oddělen byl dílec, jehož majitel domáhá se uznání jeho za parcelu stavební, počíná se pozemek onen ve smyslu § 8 stav. řádu rozdělovati na místa stavební a že tedy před povolením stavby na onom dílci je potřebí vymoci si podle § 8 stav. řádu povolení k této parcelaci.
V daném případě je nesporno, že od poz. parcely č. kat.... oddělen byl dílec za tím účelem, aby byl zastavěn. Podle toho, co řečeno, bylo tím započato s parcelací uvedeného pozemku, jaká podle ustanovení § 8 stav. ř. vyžaduje povolení stav. úřadu. Právem tedy odepřela prvá stolice povolení k stavbě domku ná odděleném dílci z důvodu, že rozdělení pozemku nebylo podle § 8 stav. ř. povoleno, kdežto nař. rozhodnutí, které spočívá na opačném právním názoru, jest nezákonné.

Citace:

č. 6740. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 229-230.