Č. 6775.


Závadné názvy: 1. * Název »Gräfin Emma Czernin Bezirkskrankenhaus« neupomíná na »státoprávní poměry zemí ČSR. před 28. říjnem 1918«, a nelze jej proto z tohoto důvodu uznati za závadný ve smyslu § 1. zák. č. 267/1920. Administrativní řízení: 2. K výkladu pojmů »státoprávní poměry« a »státní právo«. (Nález ze dne 5. října 1927 č. 20141).
Věc: Okresní správní komise v M. (adv. Dr. Frt. Wien-Claudi z Prahy) proti zemské správě politické v Praze o závadný nápis.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání stěžující si komise proti výměru osp-é v T. z 15. dubna 1925, kterýmž jí jako správkyni okr. nemocnice v M. v základě ustanovení § 3 zák. z 24. dubna 1920 č. 267 Sb. bylo uloženo, aby z nápisu na této nemocnici »Gräfin Emma Czernin Bezirkskrankenhaus« odstranila označení »Gräfin«, ježto odporuje ustanovení § 1 téhož zák. Svůj zamítavý výrok odůvodnil žal. úřad tím, že šlechtictví jako podklad určitých výsad bylo v čsl. republice zákonem z 10. prosince 1918 č. 61 Sb., doplněným zákonem z 10. dubna 1920 č. 243 Sb. úplně odstraněno, kdežto za státoprávních poměrů zemí čsl. republiky před 28. říjnem 1918 bylo spojeno se zvláštními oprávněními, jež byla chráněna dokonce trestní sankcí, takže nemůže býti pochybnosti o tom, že hraběcí titul v názvu nemocnice upomíná na státoprávní poměry zemí čsl. republiky před 28. říjnem 1918.
Pojednávaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané, vycházel nss z těchto úvah:
V § 1 cit. zák. jsou zakázány takové názvy, jež připomínají státoprávní poměry zemí republiky Čsl. před 28. říjnem 1918. Název musí tedy býti způsobilý připomínati taková zařízení nebo takové skutečnosti, které souvisejí právě se státoprávními poměry jmenovaných zemí, t. j. s poměry upravenými státním právem. Pojem státního práva zahrnuje v osobě soubor oněch norem, jež upravují organisaci státního společenství a stanoví základní pravidla pro výkon státní moci. Státoprávními poměry zemí republiky čsl. před 28. říjnem 1918 jest tedy rozuměti jednak soubor státoprávních norem plativších na tomto území před převratem, jednak faktický stav, v němž se země ty v uvedeném směru skutečně nalézaly.
Instituce šlechtictví sama o sobě není institucí státoprávní — je na státní formě nezávislá a nesouvisí také jinak s oněmi poměry, jež upraveny jsou státním právem. Šlechtictví není ani typickou institucí býv. Rakouska neb Uher, jež by byla tvořila součást státního práva těchto států. Ta okolnost, že v čsl. republice cit. zákonem bylo šlechtictví odstraněno a že šlechtický titul připomíná na odstraněnou instituci býv. Rakouska, nečiní sporné označení ještě závadným ve smyslu § 1 cit. zák., neboť ne každá připomínka na nějakou instituci existovavší za časů býv. Rak. a upravenou v právním řádu čsl. republiky způsobem odchylným, jest způsobilá přivoditi závadnost označení ve smyslu cit. zákonného ustanovení, nýbrž musí to býti připomínka na poměry státoprávní. Ježto pak, jak shora dovoděno, v zakázaném nápisu připomínku takovou spatřovati nelze, bylo naříkané rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost.
Citace:
č. 6775. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 282-283.