NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

Čís. 1931.

Zákon o tisku ze dne 17. prosince 1862, čís. 6 ř. zák. z roku 1863.
Povinnosti podle §u 17 zákona neučinil tiskař zadost tím, že odevzdal povinný výtisk na poštu a současně počal s rozšiřováním tiskopisu. »Odevzdáním« míní se tu pouze odevzdání na úředním místě.
(Rozh. ze dne 16. března 1925, Zm I 106/25).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem:
Rozsudkem krajského jako odvolacího soudu v Chrudimi ze dne 14. října 1924 porušen byl zákon v ustanovení §u 17 zákona ze dne 17. prosince 1862, čís. 6 ř. zák. z roku 1863.
Důvody:
Rozsudkem okresního jako tiskového soudu v Chrudimi ze dne 21. srpna 1924 uznán byl Karel B. vinným přestupkem §u 17 zákona o tisku, jehož se dopustil tím, že jako tiskař periodického tiskopisu N. a to jeho čís. 25 a 27 z 21. června, pokud se týče z 5. července 1924 proti své povinnosti neodevzdal těchto čísel hned, když je počal rozdávati nebo rozesílati, úřadu bezpečnosti toho místa, kde se spis vydává, t. j. okresní politické správě v Lanškroune, nýbrž teprve o den později. K odvolání obžalovaného byl rozsudkem krajského jako odvolacího soudu v Chrudimi ze dne 14. října 1924 rozsudek prvého soudu změněn a obžalovaný podle §u 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby sproštěn. Okresní soud odůvodňuje odsuzující výrok tím, že především uvádí hájení se obžalovaného, podle něhož poslal oba povinné výtisky okresní politické správě v čas, a stal- li se průtah, že stalo se tak na poště; poněvadž však přípisy okresní správy politické v Lanškroune ze 17. a 18. července 1924 je zjištěno, že byla dotyčná čísla rozšiřována již dne 20. června, pokud se týče 4. července 1924, tedy o den dříve, než povinný jich výtisk dle týchž předpisů došel tohoto úřadu (povinné výtisky došly tam totiž 21. června, případně 5. července 1924) je tím skutková podstata trestného činu dána. Odvolací soud naproti tomu sprostil obžalovaného z obžaloby z toho důvodu, že zákonné povinnosti zadost učiněno bylo tím, že obžalovaný, »hned, když listy N. byly vydávány«, povinné výtisky okresní politické správě v Lanškroune a to ještě ve dvou výtiscích pod dvojí adresou »poštou zaslal« a že nemůže za to, že výtisky došly na okresní politickou správu v Lanškrouně teprve druhého dne v 8 h. ráno, nikterak zodpovídati a ani za to, že použil pošty jako dopravního prostředku, neboť mohl zcela správně předpokládati, že poštovní zřízenci svědomité svoji služební povinnost zastávají, a že tedy, když výtisk v čas pod správnou adresou odešle, při tak častém spojení železničním mezi stanicemi Ústí n/O. a Lanškrounem také správně a v čas dojdou, že budou v čas adresátu doručeny nebo jeho zřízencem na poště vyzvednuty a jemu ihned odevzdány.
Rozsudek odvolacího soudu zřejmě odporuje §u 17 tisk. zákona, podle něhož tiskař vyhoví tomuto předpisu jen tehdy, když současně s početím rozšiřování předloží povinný výtisk úřadu, přehlídku tisku vykonávajícímu, a že ke splnění jeho povinnosti tedy nestačí, když povinný výtisk odevzdá poštovní dopravě a současně začne s rozšiřováním tiskopisu. Volí-li tiskař takový způsob předkládání povinných výtisků, kterým více méně ponecháno je náhodě, dostane-li se včas, t. j. současně s rozdílením nebo rozesíláním na určené úřední místo, neuchrání se tím trestné zodpovědnosti, když uvedený předpoklad se nesplní, neboť význam slov »odevzdati« nelze vykládati jinak, než že odevzdání se děje na úředním místě samém a nesplní se odevzdáním povinného výtisku na poštu, jak tomu je při lhůtách, stanovených zákonem podle §u 6 tr. ř., kdy do lhůty nevčítá se čas, po který spis dopravován je poštou. Takovému pojetí odporoval by i účel §u 17 tisk. zák., aby totiž včas učiněna býti mohla policejní opatření, potřebná podle tiskového zákona. Je-li tudíž zjištěno, že dotyčná čísla N. byla rozšiřována o den dříve, než došly povinné výtisky úřadu bezpečnostnímu v Lanškroune, je tím vyvráceno, že byly »odevzdány« v době §em 17 tisk. zák. předepsané a odvolací soud, vyvrátiv shora uvedeným svým zjištěním co do doby odeslání povinného výtisku hájení se obžalovaného, že výtisk tento poslal okresní správě politické včas, měl odsuzující rozsudek prvého soudce potvrditi.

Citace:

č. 1931. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 172-173.