NPD documents search: Váž. tr., 5 (1923)

Č. 6785.

Honební právo (Čechy). — Administrativní řízení. — Řízení před nss-em: 1. * Do rozhodnutí zsv-u, kterým zrušena byla v cestě instanční volba hon. výboru, jsou legitimováni stěžovati si k nss-u jak tento hon. výbor jménem hon. společenstva, tak i jednotliví členové tohoto hon. výboru. — 2. * Člen hon. společenstva, jejž obecní starosta nepřipustil k volbě hon. výboru, jest legitimován naříkati před hon. úřady odepření volebního práva jakož i výsledek volby bez jeho účasti provedené. — 3. Členství v honebním společenstvu není podmíněno osobním bydlením v osadě.
(Nález ze dne 11. října 1927 č. 18054.)
Věc: Honební výbor v G. a členové jeho proti zemskému správnímu výboru v Praze stran volby honebního výboru.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměry obecního úřadu v G. z 12. června 1924 a z 18. června 1924 byl firmě Britannia Kohlenwerke spol. s r. o. v K. odepřen zápis do volební listiny k volbě hon. výboru na období od 1. února 1925 do 31. ledna 1931 z důvodu, že tato společnost nemá tam domovní usedlosti. — Stížnosti společnosti »Britannia« podané proti těmto výměrům, jakož i proti volbě hon. výboru mezitím provedené, zamítla osk ve F. z důvodu, že členem hon. společenstva jsou jen oni majitelé pozemků v osadě ležících, kteří mají tam usedlost a tam také bydlí, kdežto pouhý majetek domovní nebo pozemkový nepostačuje, a potvrdila provedenou volbu honebního výboru.
K další stížnosti zrušil zsv v Praze nař. rozhodnutím rozhodnut: osk, jakož i shora uvedené výměry obecního úřadu v G. a uložil obecnímu starostovi v G., aby podle ustanovení § 9 česk. hon. zák. provedl volbu novou. V důvodech bylo v podstatě uvedeno, že dle § 4 česk. hon. zák. jest rozhodujícím kriteriem pro členství v hon. společenstvu, aby majitel pozemků byl zároveň držitelem domovní usedlosti v dotyčné osadě konskribované, že však nezáleží na tom, zda v oné osadě zároveň bydlí; tento předpoklad jest u stěžující si společnosti »Britannia Kohlenwerke« splněn, pročež je členem hon. společenstva v G. Vzhledem k výměře pozemků jest pak míti za to, že odejmutí možnosti zúčastniti se volby mělo vliv na výsledek její.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané honebním výborem v G. a členy hon. společenstva, nss uvážil: Z textace nař. rozhodnuti je patrno, že žal. úřad považoval za rozhodnou pouze okolnost, že nemožnost účasti splečnosti »Britannia Kohlenwerke« na volbě měla vliv na výsledek volby, při čemž si především vyřešil předběžnou otázku na spor vznesenou, zda totiž tato společnost právem byla z členství honebního společenstva vyloučena.
Předpokladem pro rozřešení otázky, zda společnosti »Britannia Kohlenwerke« byla neprávem znemožněna účast na volbě hon. výboru a zda tato neúčast mohla míti vliv na výsledek volby, je otázka, zda uvedená společnost je členem hon. společenstva. Žal. úřad zodpověděl tuto otázku kladně, vycházeje z názoru, že pro členství v hon. společenstvu je bez významu, zdali majitel pozemků v osadě ležících tam také bydlí, nýbrž že rozhoduje pouze vlastnictví konskribované usedlosti, již společnost, jak nesporno, skutečně má. Stížnost naproti tomu, odvolávajíc se na judikaturu nss-u, hájí stanovisko, že jen onen majitel pozemků, který v osadě má usedlost a tam bydlí, je členem hon. společenstva. Nss neuznal toto stanovisko správným.
Členství v hon. společenstvu přísluší dle § 4 česk. hon. zák. toliko držitelům pozemků osady. Následující § 5 (v českém textu), maje na mysli týž okruh osob, mluví o obyvatelích osady. Poněvadž však osada, nemajíc pevných hranic územních, určena jest jen souborem usedlostí ji tvořících, nemůže býti »držitelem pozemků osady« nikdo jiný, nežli držitel usedlosti k osadě náležející, čili gruntovník, který jest v osadě usazen, maje v ní konskribovanou usedlost domovní, z níž právě ony pozemky jsou obhospodařovány. Tento právní názor vyslovil nss zachovávaje v tom směru konstantní judikaturu i býv. ss-u — již opětovně, tak zejména v nál. Boh. 414/20, 1220/22 a 4522/25 adm. čímž jsou i vyvráceny námitky odv. spisu podaného společností »Britannia Kohlenwerke« jako stranou zúčastněnou, jež tvrdí, že již držba pouhých hospodářských pozemků bez domovní usedlosti v osadě konskribované zakládá členství v hon. společenstvu. Pro příslušnost pozemku k obvodu společenstevní honitby záleží tudíž pouze na tom, zda majitel jeho má v dotyčné osadě konskribovanou domovní realitu, z níž tento pozemek je obhospodařován; okolnost, zda vlastník v osadě osobně bydlí nebo ne, je bez právního významu. Stížnost jest pak na omylu, domnívá-li se, že nss v nálezech jí dovolávaných někde opak vyslovil.
Ježto jest pak nepopřeno, že výše jmenovaná společnost má v osadě jak pozemky tak i konskribované domovní usedlosti, z nichž ony pozemky jsou obhospodařovány, mohl žal. úřad právem vycházeti z toho, že společnost je členem hon. společenstva a jako taková oprávněna účastniti se volby hon. výboru. Tím padá však i další námitka stížnosti, že uvedená společnost nebyla legitimována ke stížnosti do rozhodnutí osk, toto její právo popírajícího.
Nepopřena jest i další skutečnost, že společnosti byl dvěma výměry obecního úřadu v G. zápis do vol. listiny odepřen, protože její členství v hon. společenstvu nebylo uznáno, čímž bylo vysloveno, že není oprávněna se volby účastniti. Za takového stavu věci jest pak zcela bez významu, zda se společnost přes toto odmítavé a výslovně projevené stanovisko starosty, tedy orgánu, jemuž dle § 9 náleží říditi volbu, ještě při volbě samé pokoušela volební právo jí tvrzené vykonati, a nelze shledati namítanou vadu řízení, když žal. úřad v tomto směru nekonal žádného šetření.
Žal. úřad, vycházeje tudíž právem z předpokladu, že společnost »Britannia Kohlenwerke« je členem hon. společenstva a že jí účast na volbě hon. výboru byla znemožněna, zrušil tuto volbu z důvodu, že nutno míti za to, že neúčast této společnosti mohla míti vliv na výsledek její. Stížnost sama připouští tuto možnost, má však za to, že žal. úřad měl tuto okolnost ještě zvláště vyšetřiti. Avšak již možnost takového vlivu sama o sobě, stížností uznaná, dostačuje ke zrušení volby a nelze shledati vadu řízení v tom, když úřad nekonal ještě nějaké zvláštní šetření.

Citace:

Čís. 1031. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 316-320.