NPD documents search: Sborník věd právních a státních, 1 (1901)

Stráž finanční.

I. Podstata a význam.
Někdejší stráž pohraničná měla za úkol na očích míti podloudnictví a hranice země před podezřelými osobami, sběhy a vystěhovalci. Stráž pohraničná rozdělena byla v jednotlivé setniny a v obor působnosti její spadala též povinnost přispívati úřadům, jimž příslušelo bdíti nad veřejnou bezpečností.
Kromě stráže pohraničné byla v působnosti ještě stráž důchodková, která jako další úkol měla odkrývati přestupky důchodkové a napomáhati při potrestání jich. Dekretem dv. kanceláře ze dne 21. dubna 1843 č. 44, sb. pol. zák. sv. 71 a po nejvyšším rozhodnutí ze dne 22. prosince 1842 sloučeny byly oba tyto dosud rozdělené ústavy strážní ve stráž finanční. Stráž finanční jest sbor vojensky organisovaný, pro nějž vydána byla zvláštní služební instrukce dekretem dv. kanc. ze dne 21. dubna 1843 č. 14.831 (str. 119 sb. zák. pol. sv. 71); tato služební instrukce obsahuje zásady o výkonu služby, práv a povinností zřízenců a o služebním jich svazku, jakož i jinaké instrukce pro stráži tuto. II. Příslušnost.
Stráž finanční povolána jest
1. činití přítrž podloudnictví a přestupkům předpisů důchodkových;
2. odhalovati spáchané přestupky stran a nesprávné jednání (úkony) úřadů a zřízenců;
3. napomáhati výkonným úřadům při jich úředních jednáních;
4. zadržeti podezřelé osoby, které nemohou se vykázati potřebnými doklady, aby se nedostaly do země;
5. zameziti útěk sběhů a neoprávněných vystěhovalců nebo jinakých osob nemajících práva opustiti mocnářství. Ježto však dle čl. 4 odst. 3 st. zákl. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 64 ř. z. každému dovoleno jest do ciziny se vystěhovati, pokud branné povinnosti dosti učinil, má právo stráž finanční zadržeti jen osoby branné povinnosti posud podléhající.
6. Stráž finanční má býti v obvodu jí přikázaném na předběžné vyzvání povolaných k tomu úřadů nápomocna v určitých zákonem vyznačených případech, pokud jedná se o opatření veřejné bezpečnosti se dotýkající.
III. Organisace.
Stráž finanční podřízena jest úřadům finančním; i jest obvod finančních úřadů zemských rozdělen v okresy kontrolní (jichž jest celkem 491), kteréž opětně rozpadají se v oddělení stráže finanční (těch jest v celku 1847). V pohraničných okresích Čech, Haliče, Tyrol a Vorarlberku zřízeny jsou sekce stráže finanční (celkově 27), v Přímoří a v Dalmácii jsou oddělení stráže finanční, kteráž konají službu svou po ochozních lodích a člunech.
Stráž finanční v širším slova smyslu sestává ze sboru úřednického a z mužstva; sbor úřednický tvoří vrchní komisaři I. třídy (VIII. tř. hodn.), vrchní komisaři II. třídy (IX. tř. hod.) a komisaři (X. tř. hodn.). Komisaři vrchní I. třídy fungují buď jako správci oddělení, nebo jako správci důležitějších okresů kontrolních v tuzemsku. Správa ostatních kontrolních okresů svěřena jest vrchním komisařům třídy II. a komisařům. Z vrchních inspektorů, kterým svěřena jest inspekce při zemských finančních úřadech, může ministerstvo financí některé zařaditi do VII. třídy hodnostní. Tito zovou se pak vrchní inspektoři I. třídy, ostatní vrchní inspektoři II. třídy (výn. min. fin. ze dne 28. července 1895). Mužstvo (jinak: stráž finanční v užším slova smyslu) skládá se z dozorců (Aufseher), naddozorců a respicientů. K mužstvu přijímají se jen bezúhonní, svobodní rakouští občané státní, aspoň 19 let staří a nepřekročivší 30. rok svého věku, pokud odbyli obecnou školu.
Mužstvu dostává se denní mzdy; dozorce má 1 zl. 10 kr., naddozorce 1 zl. 35 kr. a respicient 1 zl. 65 kr. Vedle toho poskytují se mužstvu pětileté přídavky, příspěvek na oděv, relutum za peřiny, paušál za náboj a konečně stravné a cestovné. Stráž finanční nosí předepsaný stejnokroj a opatřena jest zbraní (šavlí a střelnou zbraní). Zbraně užiti smí jen v nutné obraně nebo klade-li se jí násilný odpor, a pak při svých služebních úkonech.
IV. Služební úkony.
1. Stráž finanční povinna jest pečlivě střežiti hranice, činiti pochůzky ve dne i v noci; 2. dle daných předpisů míti dozor nad obchodníky a živnostníky jakož i gruntovníky, kteří při provozování svém podléhají podle platných předpisů zvláštnímu dohledu na ochranu důchodků státních;
3. prohledati dům stran, pokud k tomu splní se podmínky zákonem vyznačené;
4. prošetřovati a střežiti obchodní sprostředkovatele, nakladatele a prodavače ustanovené ku prodeji předmětů státního monopolu;
5. ostříhati mostů, převozů a přístavišť;
6. kontrolovati úřední jednání výkonných úřadů;
7. na požádání napomáhati úředníkům důchodkovým v jich úředních úkonech;
8. prozkoumávati, přejímati přihlášení daně potravní, vyměřovati poplatky daně potravní a kontrolovati jich vybírání;
9. předsebráti úkony spojené se službou po boku jiných úřadů, jako: střežiti úřední hranice, činiti opatření, jimiž podmíněny jsou úřední úkony důchodkového úřadu, na př. odvažovati, odpočítávati a odměřovati předměty dávkami stižené nebo dozoru podléhající, vyšetřovati obsah nádob se zbožím, dávati úřední uzavírku a pod., nebo pomáhati při výkonu těchto opatření; dále provázeti předměty dávkami stižené nebo podrobené dozoru důchodkového úřadu na místo jich určení, konečně vypomáhati při písemnostech důchodkovým úřadům a vrchním komisařům stráže finanční.
V. Poměry právní.
Mužstvo stráže finanční nemá stálého místa a to od dozorce až včetně k vrchnímu komisaři; ve věcech civilních i trestních podléhá pravomoci onoho soudu, ku kterému přináleží po osobní své vlastnosti. Za bydliště stráže finanční míti jest stanovisko jí přikázané. Úředníkům stráže finanční dovoleno jest oženiti se za předpisů stanovených vůbec pro úředníky státní. Mužstvo nesmí vstoupiti v manželství bez výslovného dovolení finančního úřadu zemského; kdož by bez tohoto dovolení uzavřeli sňatek manželský, pozbývají místa.
Povolení ku sňatku lze pouze oněm uděliti, kteří do stráže finanční trvale přijati byli, kteří konají uspokojivě službu a jichž nevěsta jest pověsti bezúhonné. Jsou-li tu tyto podmínky, jest povolení uděliti a sice:
1. každému respicientu;
2. vrchním dozorcům a dozorcům, kteří třicátý rok svého věku dokonali, ve sboru finanční stráže nejméně 10 let slouží a zkoušku pro nejbližší vyšší hodnosť předepsanou s dobrým prospěchem odbyli. Ve správním obvodu zemského úřadu finančního může počet ženatých obnášeti při vrchních dozorcích 4/10 a při dozorcích 1/10 všech systemisovaných míst těchto kategorií.
VI. Zvláštní ustanovení o službě celní.
1. Co do organisace úřadů celních a střežení hranic zavedena u nás na zkoušku zařízení německé celní jednoty; na to zřízeni byli na základě nejv. rozhodnutí ze dne 25. března 1857 výnosem min. fin. ze dne 30. října 1858 č. 5503 (č. 195 ř. z.) ve finančních okresích pohraničné německé jednoty celní »pohraniční inspektoři« ku správě celnictví а k samotnému vedení dozoru na hranicích a pro finanční stráž v okresích těchto vydány zvláštní služební předpisy. Po rozmanitých reorganisacích úřadů finančních i stráže finanční oddělena opět správa celnictví od strážní služby pohraničné (výn. min. fin. ze dne 28. ledna 1883 č. 2822, č. 14 ř. z.), tak že nyní svěřena jest kontrola nad celní správou správním úřadům finančním, kontrolu pak nad službou stráže finanční podél čáry celní vykonávají vrchní komisaři stráže finanční (odboroví správcové).
2. Ústava a služební předpisy stráže finanční stanoví poměr, v jakém jsou k ní výkonné celní úřady, a oprávnění, jaká jsou zřízencům stráže finanční vůči oněm úřadům propůjčena. Výkonné úřady mají se přesně držeti těchto předpisů jsouce povinny bez váhání nápomocny býti stráži finanční u výkonu jejich práv a v opatřování těžké a zodpovědné služby. Zřízenci stráže finanční mají právo kdykoli nahlížeti do úředních knih, vyhotovení nebo jinakých dokladů a úřady nesmějí žádati, aby jim byl udán důvod žádaného nahlédnutí. Zřízenci stráže finanční mohou též kdykoli naléhati na dodatečnou revisi zasílaného zboží nebo mohou označiti zboží, kteréž v jich přítomnosti podrobiti jest prohlídce úřadu celního. (§ 283 služeb. návodu k řádu cel. a monop.).
3. Stráž finanční oprávněna jest odebrati se na kteroukoli loď, jakmile se přiblížila k přístavu na vzdálenost zákonem stanovenou, a může žádati na kapitánu lodi opis manifestu lodního (dek. dv. kanc. ze dne 14. března 1836 č. 1566). Úředníci celní a zřízenci stráže finanční mají právo odebrati se na kteroukoli loď, která přibude do přístavu nebo rejdy nebo odtud odjíždí, nebo pluje po řekách nebo v průplavech, mohou tam prodlévati až do složení zboží nebo do odjezdu lodi, mají právo otevříti a prohlížeti místnosti lodní, komory, skříně, balíky, vaky nebo jinaké nádoby; k tomu všemu přísluší jim právo i prve, než odevzdáno jest celní prohlášení, i později. (§ 43 ř. cel. a monop.) Stráž finanční může konečně až do odplutí lodi učiniti veškerá nutná opatření, aby se neoprávněným způsobem nesložilo nebo nenaložilo nějaké zboží, zejména je-li nutno žádati, aby zboží na lodi složené dodáno bylo v úřední uschování na pevnině (§ 46 řádu cel. a monop.).
4. Zřízencům stráže finanční dovoleno jest odebrati se do krámů nebo skladišť živnostníků zaměstnávajících se výrobou, přípravou, prodejem nebo dopravou zboží a to ve dne t. j. po východu slunce a před západem slunce, pokud se jim toho potřeba vidí, a mohou se tam zdržeti po čas jich vyřízení přiměřený. Avšak úředníci a zřízenci takoví musí býti opatřeni zvláštním písemným příkazem daným jim k tomu od okresního úřadu celního a to živnostníkům zvlášť označeným příkazem, kterýmž dlužno se ku přání živnostníků vykázati. Takovouto intervencí nesmí však býti rušeno pravidelné provozování živnosti. Kromě případů nutné prohlídky nesmí se žádati za otevření jmenovaných místností v době, kdy nebývají otevřeny při pravidelném provozování živnosti, jenom za tím účelem, aby do nich vkročiti mohl některý úředník důchodkový nebo zřízenec stráže finanční (§ 270 ř. cel. a monop.).
5. Snaží-li se nějaká osoba stráží finanční řádně vyzvaná zbýti se úředního úkonu útěkem do nějaké budovy nebo do nějaké jiné uzavřené místnosti, může vůdce oddělení stráže finanční požadovati, aby dotyčná budova nebo místnost byla otevřena a oddělení dovnitř vpuštěno, by uprchlík a věci, které s sebou vzal, mohly býti zadržány a zákonnému šetření úřednímu podrobeny. Nebylo-li žádosti této vyhověno, jest povolati na pomoc úřad bezpečnostní, pokud se týká, představeného obce a otevříti lze dotyčné místnosti u přítomnosti úředních osob k tomu určených. Dokud se tak nestane, může stráž finanční přístup obsaditi a učiniti potřebná opatření, by uprchlík neunikl a věci u něho se nalézající odvlečeny nebyly (§ 277 ř. cel. a monop.).
6. Osoby, u nichž se prohlídka koná, povinny jsou bez váhání otevříti zřízencům stráže finanční místnosti a nádoby chovající hledaný předmět, pokud jest znám, předložiti veškerou zásobu zboží a osvědčiti (vykázati) příjem nebo původ zboží toho, pokud k tomu zákonem jsou vázány (§ 284 ř. cel. a monop.).
7. Oprávnění propůjčená stráži finanční v zájmu ostříhání obchodu platí nejen pro obvod celní, nýbrž i pro území ze svazku celního vyňatá, pokud jde o ony státní monopoly, které ve vyňatých částech jsou zavedeny (§ 441 ř. cel. a monop.).
8. Činí-li strany ústně statistická ohlášení, přijímají zřízenci stráže finanční udání o původu a určení zboží a předmětů, při dovozu též udání o bydlišti příjemcově, přesvědčují se o správnosti ohlášení případně i dalšími dotázkami, a doplňují tato data šetřením z povinnosti úřední konaným o druhu a množství zboží nebo předmětu, pokud jde pak o obchod zušlechťovací nebo správkový, nastává orgánům stráže finanční úloha vyšetřiti druh objednaného nebo provedeného zušlechtění nebo správky (opravy — viz § 22 nař. min. obch. a fin. ze dne 10. prosince 1890 č. 213 ř. z., vydané k zákonu ze dne 26. června 1890 č. 132 ř. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Stráž finanční. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 872-876.