Č. 4023.Pensijní pojištění (Slovensko): Prodavačka v hlavním skladě tabáku podléhá pensijní povinnosti pojistné, třebas jest zaměstnána jen 2 až 3 hodiny, vede domácnost a má jako manželka učitele nárok na pensi.(Nález ze dne 14. října 1924 č. 17604).Věc: Helena K. v R. proti ministerstvu sociální péče o pensijní pojištění.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Výměrem zem. úřadovny Všeob. pensijního ústavu v Bratislavě z 24. dubna 1923 uznána byla Flora B. ve svém zaměstnání jako prodavačka u Heleny K. v hlavním skladě tabáku v R., ve smyslu zák. o pensijním pojištění od 1. ledna 1922 za pojištění povinnou a zařazena na základě požitků ročních 14400 Kč do XVI. třídy služného a zároveň předepsáno splatné pojistné částkou 1440 Kč.Župní úřad v L. Sv. Mikuláši rozhodnutím z 5. července 1923 výměr zem. úřadovny, do něhož si stěžovala Helena K., podle § 75 vl. nař. z 19. ledna 1923 č. 16 Sb. zrušil, ježto Flora M., manželka správce židovské školy v R., jako příležitostná prodavačka v obchodě Heleny K. nepodléhá pojistné povinnosti, poněvadž toto její zaměstnání je jen příležitostným, vedlejším, nesamostatným.Nař. rozhodnutím zrušilo min. soc. péče k odvolání podanému zem. úřadovnou Všeobecného pensijního ústavu v Br. rozhodnutím župního úřadu a vyslovilo, že B. podléhá pensijnímu pojištění, poněvadž jest prodavačkou v tabákovém skladě a vykonává tudíž kupecké práce ve smyslu zák. z 31. ledna 1922 č. 34 Sb. resp. nař. z 19. ledna 1923 č. 16 Sb. (§ 1, odst. 2 lit. b). Odůvodňovati vynětí B-ové z pojistné povinnosti s poukazem na ustanovení § 2, odst. 1 č. 2 cit. nař. nelze, poněvadž ustanovení to mluví výslovně o dvou výdělkových činnostech, hlavní a vedlejší, kdežto vedení společné domácnosti v manželství není možno za takovouto výdělkovou činnost vůbec považovati.« — —Nss dospěl k zamítnutí stížnosti z těchto důvodů: Povahu služeb Flory B., zaměstnané v obchodě st-lčině, nelze ve smyslu § 1 nař. vlády z 19. ledna 1923 č. 16 Sb. a § 2 zák. z 31. ledna 1922 č. 34 Sb. posuzovati podle času, po který byla denně zaměstnána, ani podle toho, zda vedle svého zaměstnání v obchodě konala ještě jiné práce ve své domácnosti, nýbrž podle povahy úkonů, jež konala u st-lky, a podle toho, byly-li úkony ty pravidelného rázu nebo jen výjimečné. St-lka sice tvrdí, že Floru B. zaměstnávala k tomu, aby tato jí vypomohla do té doby, než se st-lka sama do vedení obchodu zapracuje.Avšak tvrzení toto jest vyvráceno přihláškou ve spisech se nalézající, dle níž plat Flory B. činil ročně 14400 Kč a obsahem spisů, z nichž vysvítá, že Flora B., byť třeba dvě hodiny denně, konala přece jen pravidelně a ne výjimečně služby kupecké jako prodavačka a nikoliv pouze úkony podřízené.Srovnávati však zaměstnání u st-lky s pracemi, jež konala ve své domácnosti a dovozovati z této okolnosti, že pojistné povinnosti pensijní podrobena není, příčí se předpisu § 2, odst. 1. b) 2 vl. nař. z 19. ledna 1923 č. 16 Sb., jenž vyjímá z pojistné povinnosti osoby, jejichž činnost, zakládající pojistnou povinnost, jest pouze vedlejším jejich zaměstnáním, vedle hlavní výdělkové činnosti, spojené s vyšším příjmem, vedení domácnosti však není vůbec výdělečnou činností ve smyslu cit. předpisu.Konečně neshledal nss důvodnou ani námitku nezákonitosti, opřenou o tvrzení, že B-ové jako manželce učitele přísluší nárok na vdovské zaopatřovací požitky. Neboť okolnost tato sprošťuje pojistné povinnosti podle § 2, odst. 1 b) 3 cit. vl. nař. toliko zaměstnance státu a ostatních tam vyjmenovaných korporací a to jen tenkráte, mají-li normální pensijní nároky, které jsou spojeny s místem jimi zastávaným. Flora B. však takovým zaměstnancem ani podle tvrzení stížnosti není.Z těchto důvodů uznal nss stížnost neodůvodněnou.