NPD documents search: Boh. adm., 4 (1922), sv. 2

Čís. 12355.

Je-li desítiprocentní přirážka k účtu částí účtu, jejž zaplatil host hostinskému po případě číšníkovi jako jeho zřízenci a přísluší-li její případné rozdělení mezi číšníky hostinskému, jest k přirážce přihlížeti jako k části mzdy.
(Rozh. ze dne 11. února 1933, Rv I 1742/31.)
Jan K. byl sklepníkem v kavárně žalovaného v Karlových Varech. Jeho výdělkem kromě stravy a volného bytu bylo, že přirážel hostům na účty 10%. Žalobkyni byla povolena proti Janu K-ovi exekuce zabavením a přikázáním k vybrání nároku Jana K-a proti žalovanému. Žalovaný odepřel strhovati mzdu Janu K-ovi, ježto prý Jan K. od něho mzdu nemá, nýbrž si jen vybírá 10% zpropitného od hostů. Žalobě o zaplacení zabavené mzdy bylo oběma nižšími soudy vyhověno, odvolacím soudem z těchto důvodů: Podle posudku znalců, jehož správnost není napadána, náleží 10%, jež se přiráží k účtu hostů, sklepníku, je-li jen jeden. Je-li sklepníků více, dělí se 10% mezi ně podle klíče, jenž jest stanoven společenstvem hostinských. Těchto 10% jest, ježto se připočítávají k účtu, částí účtu, jejž platí host hostinskému, pokud se týče sklepníku jako zaměstnanci hostinského, a nejsou placením hosta sklepníku ve vlastním jméně. Případné rozdělení těchto 10% sklepníkům má předsevzíti samozřejmě hostinský, jemuž přísluší nejprve disposiční právo co do těchto 10%. Je-li jen jeden sklepník, jako jest tomu v souzeném případě, muže hostinský o 10% zaříditi, pokud se týče dohodnout! se se sklepníkem také tak, že si sklepník 10% ihned ponechá, aniž by je dříve hostinskému odvedl. Nezáleží na tom, zda se těchto 10% označuje jako náhražek zpropitného či jako odměna za obsluhu nebo jinak; 10% jest najmě i v souzeném případě částí mzdy. Byl tedy žalovaný povinen zachovali se podle poddlužnického zákazu a nesměl zabavenou část mzdy vypláceli Janu K-ovi, pokud se týče nesměl mu tuto část mzdy ponechávali při jednotlivých súčtováních, nýbrž měl zabavenou část mzdy poukázati žalobkyni. Ježto žalovaný nesplnil tuto povinnost, jednal proti příkazům daným mu při povolení exekuce a ručí žalobkyni za zabavené a k vybrání přikázané částky.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Oprávněnost žalobního nároku závisela na rozřešení otázky, zda 10%ní přirážka k hostovu řádu, zavedená, jak jest neodporovatelně zjištěno nižšími soudy, v hostinských živnostech v Karlových Varech, jest částí číšníkovy mzdy či jen zpropitným. Otázku tu zodpověděly nižší soudy v ten rozum, že jest tato přirážka částí číšníkovy mzdy, a v důsledku toho vyhověly také žalobnímu nároku. Názor ten napadá dovolatel jako právně mylný, a snaží se dovoditi v dovolání, že 10% ní přirážka jest jen zpropitným. Leč nelze s ním souhlasili. Při řešení otázky té vycházeti jest ze zjištění odvolacího soudu, jímž je dovolací soud vázán. Odvolací soud zjistil, že 10%ní přirážka jest částí účtu, který zaplatil host hostinskému, po případě číšníkovi jako jeho zřízenci a že její případné rozdělení číšníkům přísluší hostinskému. Je-li tomu tak, lze podle zásady § 914 obč. zák. přihlížeti k přirážce jen jako k části mzdy, příslušející číšníkovi podle § 1151 obč. zák. Byl-li číšníkem tím u žalovaného podle zjištění nižších soudů otec nemanželského dítka, nelze ani tvrditi, že odvolací soud posoudil věc nesprávně s hlediska právního, když, vycházeje ze stejného nazírání na věc v otázce přirážky, vyhověl žalobnímu nároku.

Citace:

Čís. 12355. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 214-215.