NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

Č. 6950.

Samospráva obecní. — Policie: * »Policií bezpečnostní« v § 2, odst. 2. zák. č. 165/1920 o zřizování státních policejních úřadů rozumí se pro oblast obecních zřízení, která vymezují obor samostatné působnosti obce shodně s čl: 5. říš. ob. zák. čís. 18/1862 ř. z., pouze péče o bezpečnost osoby a jmění ve smyslu bodu 2. čl. 5. říš. obec. zák.
(Nález ze dne 7. prosince 1927 č. 25796).
Věc: Městská obec L. proti ministerstvu vnitra o příslušnost policejního ředitelství v Liberci k vydání jízdního a uličního řádu a k výkonu trestní pravomoci při jeho přestoupení.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Policejní ředitelství v L. zaslalo v září 1923 městské radě v L. návrh jízdního a uličního řádu, který zamýšlelo vydati pro policejní obvod l-cký, k vyjádření. Městská rada přípisem ze 14. března 1924 sdělila k tomu, že péče o snadnost dopravy na cestách v obci spadá podle § 52 č. 3 měst. statutu do vlastní působnosti obce a že obec jest také příslušná trestati přestupky předpisů o dopravě na cestách; policejnímu ředitelstvu po názoru obce přísluší pouze dohlížeti na zachování předpisů obcí vydaných a oznamovati obci jich přestoupení za účelem potrestání.
Zsp v Praze, jíž policejní ředitelství předložilo návrh ke schválení, projevila výnosem z 26. února 1925 s osnovou za určitých podmínek souhlas a námitky obce zamítla, poněvadž na základě zák. ze 16. března 1920 č. 165 Sb. zřízeno bylo vyhláškou min. vnitra z 26. září 1922 čís. 286 Sb. policejní ředitelství v L. a přeneseno na ně z dosavadního oboru obecní působnosti zachování veř. bezpečnosti jakož i veř. pořádku a pokoje, péče o bezpečnost majetku a osoby, péče o bezpečnost a snadnost dopravy na cestách a výkon řádu profiakry, čímž bylo na policejní ředitelství přeneseno též právo §em 52 zák. z 28. června 1889 č. 43 z. z. česk. obci vyhrazené, vydávati všeobecně závazné předpisy ve shora vytčených agendách a ustanoviti trestní sankci na jich přestupky. Jest tudíž policejní ředitelství v L. dle zák. oprávněno pro obce obvodu své působnosti vydati uliční a jízdní řád.
Rekurs obce byl nař. rozhodnutím zamítnut z důvodů rozhodnutí zsp-é.
O stížnosti nss uvážil:
Na sporu jest především otázka, je—li státní policejní řiditelství v L. vůbec příslušno vydati pro území obce L. jízdní a uliční řád, tedy policejní nařízení v oboru místní policie.
§ 86 měst. statutu pod nadpisem »Místní policie« stanoví, že městské radě náleží vykonávati místní policii příslušející obci ve vlastním oboru působnosti (§ 52 stát.), a v odstavci 3 dává jí právo vydávati všeobecné předpisy místně-policejní s trestní sankcí. — Spadá tedy podle výslovného ustanovení statutu vydávání místně-policejních nařízení s trestní sankcí pod pojem »místní policie«.
Zákon obecní z 5. března 1862 č. 18 ř. z., stanově obor působnosti obce, rozeznává působnost obce samostatnou a přenesenou, působnost samostatnou pak vymezuje jako působnost, »v níž obec šetříc zákonů říšských a zemských, sama se volně může na všem ustanovovati a dle toho nařizovati a opatření činiti.« Kdežto působnost přenesená, v níž obci náleží »přičiňovati se k účelům správy veřejné«, jest povinností obce, jest působnost samostatná především jejím právem. Věren zásadě říšské ústavy ze 4. března 1849, která zaručila obcím jako základní právo samostatnou správu jejich záležitostí, jakož i vůdčí myšlence prozatímního obecního zřízení z r. 1849, že základem svobodného státu je svobodná obec, říšský zákon obecní z r. 1862 — a sním shodně i obecní zřízení z let šedesátých i městský statut l-cký — uznávají právo obce na samosprávu, t. j. právo obce na tu působnost, která jest jí přikázána jako působnost samostatná. K této působnosti samostatné náleží podle čl. 5. ř. zák. ob. a shodného s ním § 28 česk. ob. zř. i § 52 měst. statutu města L. také místní policie, má tedy obec také na výkon místní policie právo. Proto mohou jednotlivé agendy místní policie — jak ostatně výslovně ustanovují předpisy právě citované — jenom cestou zákona obci býti odňaty.
Je-li však — jak dolíčeno — právo vydávati místně-policejní nařízení s trestní sankcí podle výslovného předpisu měst. statutu součástí místní policie obecní, a je-li dále tato místní policie právem obce, pak plyne z toho, že také oprávnění vydávati místně-policejní nařízení může obci býti odňato jenom zákonem, a že tedy lze omezení tohoto práva přijati jenom potud, pokud to zákon výslovně připouští. — Za tohoto stavu práva sluší se říditi interpretačním pravidlem, že předpisy, omezující právo obce na výkon místní policie, dlužno vykládati striktně.
Policejní ředitelství v L. bylo zřízeno podle vyhlášky min. vnitra č. 286/22 na základě zák. č. 165/20. Vyhláška ta přikazuje v § 3 č. 5 do působnosti jeho »péči o bezpečnost osoby a majetku« a v č. 6. »péči o bezpečnost a snadnost dopravy na cestách po stránce v předešlém bodu dotčené.« O toto ustanovení se nař. rozhodnutí také opírá a z něho dovozuje kompetenci policejního ředitelství v L. k vydání uvedeného řádu.
Nss nemohl názoru žal. úřadu přisvědčiti.
Zákon ze 16. března 1920 č. 165 Sb., kterým se vláda zmocňuje zřizovati státní policejní úřady, stanoví v § 2 obor jejich působnosti. V odst. 1 přikazuje jim »pečovati o veř. bezpečnost a vnitřní klid, starati se o bezpečnost osob a majetku, udržovati veř. řád a vésti v patrnosti obyvatelstvo a cizince « Odstavec druhý přenáší na státní policejní úřady určité agendy, příslušející dosud obcím, a to — pokud při zřízení nestanoví se v jednotlivých případech působnost užší — policii bezpečnostní, mravnostní a čelední.«
Vlastní obor působnosti obecní vymezen jest v § 28 česk. ob. zř., resp. pro město L. v § 52 měst. statutu č. 43/1889. Oba zákony vypočítávají tu shodně ve 12 bodech jednotlivé obory působnosti obecní, a specielně v bodech 2—7 a 9 jednotlivé obory místní policie podle předmětu policejní činnosti. — Bod 2) cit. zák. přikazuje obci ve vlastní působnosti »přihlížeti k bezpečnosti osoby a jmění«, bod 3) — mimo správu ven cest — policii čestní a polní, bod 4) policii potravinářskou a tržní, bod 5) policii zdravotní, bod 6) policii čelední, bod 7) policii mravnostní, bod 9) policii stavební a požární. Rozlišují-li obecní řády takto v bodu 2) od jednotlivých dalších oborů policie, při nichž jde také o ochranu osoby a majetku, zvláště péči o bezpečnost osoby a jmění jako zvláštní obor místní policie, je na snadě, že nechtějí bodem 2) zahrnouti veškerou činnost policejní, jejímž předmětem je bezpečnost osoby a majetku ve všelikých možných relacích, nýbrž že tím rozumějí určitý, vymezený, od ostatních polic, oborů v dalších bodech zmíněných odlišný obor polic, činnosti, totiž t. zv. policii bezpečnostní v užším slova smyslu. Výklad tento nabízí se tím spíše, že policie bezpečnostní v uvedeném užším smyslu byla již v létech šedesátých pojmem ustáleným. Je to patrno ze »základů o působnosti c. k. policejních úřadů z 10. prosince 1850«, které v § 12 a násl. vymezují pojem »péče o bezpečnost osoby a vlastnictví«, a specielně z vyhlášky místodržitele ze 14. února 1851 č. 35 z. z. česk., která určujíc působnost c. k. městského hejtmanství pražského ve smyslu uvedených »základů« zdůrazňuje, že odvětví místní policie, přikázaná v pražském městském statusu z 27. dubna 1850 obci, zůstávají nadále obci. Tyto obory místní policie Pražské obci příslušející určuje § 81 statutu, uváděje tu policii čistotní, zdravotní, požární, tržní, a zejm. také policii uliční. Zmíněnou policii bezpečnostní v uvedeném užším smyslu, jak je přikázána obci v bodu 2 čl. 5 ř. zák. ob. a korespondujících paragrafech česk. ob. zř. i měst. statutu l-ckého, má zřejmě na mysli také § 20 novely k obec. zříz. ze 7. února 1919 č. 76 Sb., když uvádí »policii bezpečnostní vedle policie polní, zdravotní a mravnostní jako obory působnosti, které mají býti převzaty správou státní.
Jestliže nyní zák. č. 165/1920 Sb. — o jehož souvislosti s touto novelou č. 76/1919 nelze pochybovati — přidržuje se zřejmě výpočtu jednotlivých oborů místní policie, v cit. předpisech ob řádů použitého, přenáší na stát. policejní úřady výslovně jen »policii bezpečnostní, mravnostní a čelední«, nelze ustanovení to vykládati jinak, nežli že přenáší na tyto úřady právě jen ony obory místní policie, jež obecní zřízení vyrozumívají korespondujícími body 2, 6 a 7, kdežto ony obory místní policiie, které v § 28 česk. obec. zříz., resp. v § 52 statutu města L. zahrnuty jsou v bodech ostatních, ponechává i na dále obcím.
Závěr tento potvrzen jest i důsledky, k nimž by vedl názor opačný. O bezpečnost osoby a majetku jde také při všech téměř dalších oborech činnosti policejní, uvedených v bodech 3—7 a 9 cit. předpisů obec. řádu; kdyby se pojem policie bezpečnostní bral lato sensu, pak by na státní úřady policejní bylo lze přenésti také všechny tyto ostatní obory policejní činnosti, tedy zejména také policii stavební, důsledek to, kterému zákon č. 165/1920 docela jistě nechtěl.
Důsledně nelze tedy pod »policii bezpečnostní ve smyslu § 2 odst. 2 zák. 165/1920 subsumovati ani »péči o bezpečné a snadné jezdění na obecních silnicích, cestách a místech, čili policii silniční, uvedenou v bodu 3 § 52 statutu města L.
Jestliže však zák. č. 165/1920 péči »o bezpečné a snadné ježdění po silnicích« (policii silniční) na státní policejní úřady dle tohoto zákona zřízené nepřenáší, přísluší tento obor policie podle § 28 česk. obec. zříz., resp. podle § 52 statutu města L. i na dále obci ve vlastní působnosti, a důsledkem ustanovení posledního odstavce obou norem posléze uvedených nemůže jí býti odňat pouhým aktem správním. Ustanovení § 3 bodu 6. vyhlášky č. 286/1922 jde tedy přes meze zák. čís. 165/1920 a nemohlo založiti kompetenci policejního ředitelstva v L. k obstarávání policie silniční, resp. k vydání jízdního a uličního řádu.
Nař. rozhodnutí, které vychází z nesprávného právního názoru, slušelo proto již z tohoto důvodu zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 1891. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 98-99.