Čís. 1802.
Do seznamu kandidátů advokacie lze zapsati pouze toho, kdo skutečně do advokátní praxe vstoupil, nikoliv však toho, jemuž teprve bude dána dovolená úřadem, u něhož dosud působil.
(Rozh. ze dne 29. srpna 1922, R I 1008/22.)
Výbor advokátní komory zamítl žádost, by Dr. K. byl zapsán do seznamu kandidátů advokacie, ježto Dr. K. zaměstnán jest dle konaného šetření jako sekretář v knížecí L-ské justiční kanceláři pro obvod Č. S. R., kterážto činnost jest jeho hlavním zaměstnáním a nemůže tudíž současně konati řádně přípravnou praxi advokátní. Vrchní zemský soud uložil výboru advokátní komory, by žádosti vyhověl. Důvody: Knížecí L-ská justiční kancelář k dotazu výboru advokátní komory, kdy bude Dr. K. z tamních služeb propuštěn, pokud se týče v jakých úředních hodinách jest zaměstnán, odpověděla dopisem ze dne 18. května 1922, že Dru K-ovi, jakmile bude jako kandidát advokacie zapsán, bude ze služeb justiční kanceláře udělena dovolená. Tím však odpadá překážka napadeným usnesením v tom shledávaná, že by Dr. K. měl vedle přípravné prakse advokátní jiné hlavní zaměstnání. Bylo tudíž stížnosti vyhověti a výboru advokátní komory naříditi, aby Dra Oldřicha K. ve smyslu žádosti advokáta Dra Rudolfa T-а do seznamu kandidátů advokacie zapsal, jelikož tu jinak jsou všechny předpoklady zápisu uvedené v § 6 zákona ze dne 1. ledna 1922, čís. 40 sb. z. a n. Výboru advokátní komory je zajisté zůstaveno v případě, že by k dovolené nedošlo, vymazati Dra K-a ze seznamu kandidátů advokacie, nebo ve smyslu § 28 písm. b) advokátního řádu odepříti potvrzení vysvědčení o praxi advokátní.
Nejvyšší soud obnovil usnesení výboru advokátní komory.
Důvody:
Vrchní zemský soud změnil zamítané usnesení výboru advokátní komory, vycházeje z názoru, že prohlášením justiční kanceláře L-ské, že Dru K-ovi bude udělena dovolená, jakmile bude do listiny kandidátů advokacie zapsán, odpadla překážka spatřovaná v tom, že hlavním zaměstnáním Dra К-a, jež braní řádnému výkonu přípravné praxe advokátní, jest jeho činnost jako tajemníka zmíněné kanceláře. Tento názor není správný. Dle § 30 adv. ř. počítá se praxe kandidáta advokacie ode dne, kdy došlo oznámení advokáta o tom, že kandidát u něho vstoupil do praxe. Vstoupení to musí býti faktickými a nikoli pouze formálním, kandidát musí ohlášeným dnem vskutku praxi vykonávati, nesmí tedy zastávati úřad nebo postavení, jež by řádnému výkonu praxe advokátní bylo na újmu. Prohlásila-li L-ská justiční kancelář, že Dru K-ovi teprve bude udělena dovolená ze služeb v kanceláři té, jest tím řečeno, že v den, který pro počítání praxe jest rozhodný, Dr. K. dovolené ještě neměl, a tedy té doby skutečně ve službách jmenované justiční kanceláře byl činným a praxe advokátní vykonávati nemohl. Dokud tudíž Dr. K. nebude sproštěn své služby jako tajemník justiční kanceláře, trvá překážka výborem advokátní komory vytčená.