Čís. 1922.
Určuje nebo zvyšuje podle § 353 ex. ř. útraty, jež povstanou provedením jednání, tvořícího předmět exekuce, jest soud povinen vyšetřiti okolnosti, rozhodné pro výši oněch útrat.
(Rozh. ze dne 17. října 1922, R I 1210/22.)
Usnesením ze dne 8. září 1920 stanovil soud prvé stolice na 60000 Kč náklady, jež vzejdou vymáhajícímu věřiteli tím, že ku zmocnění podle § 353 ex. ř. předsevezme právní jednání na účet strany povinné. Napotomní žádosti vymáhajícího věřitele o zvýšení oné sumy o 10000 K soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud slyšev znalce, návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle druhého odstavce § 353 ex. ř. vymáhající věřitel může navrhnouti, by povinnému dlužníku bylo uloženo, by předem zaplatil útraty, jež povstanou předsevzetím jednání, tvořícího předmět exekuce. Má-li rozhodnutí soudní, vyhovující tomuto návrhu, býti správné, musí dříve vyšetřena býti náležitě výše těchto útrat. Když tedy firma Josef S. jako strana vymáhající navrhla zvýšení útrat, určených původně právoplatně na 60000 Kč, o dalších 10000 Kč, bylo povinností soudu, vyšetřiti, zdali toto zvýšení jest odůvodněno. Šetření, předsevzaté za tímto účelem soudem prvé stolice, bylo tudíž podle druhého a třetího odstavce § 55 ex. ř. oprávněno a rovněž bylo dle prvého odstavce § 526 c. ř. s. vzhledem na ustanovení § 78 ex. ř. oprávněno, další šetření výslechem znalce, jež nařídil soud stolice druhé k rekursu povinné dlužnice.
Citace:
č. 1974. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 994-998.