Č. 13093.Řízení správní: Výměr okr. úřadu, kterým se určitému subjektu ukládá pod trestní sankcí, aby měnovou jednotku pro oblast československého státu označoval podle § 5 zákona č. 187/1919 Sb., je rozhodnutím v tech. slova smyslu.(Nález z 2. prosince 1937 č. 4237/35-3.)Věc: Spolek »Verband der deutschen Selbstverwaltungskorper in der Čechoslovakischen Republik« v Teplicích-Šanově proti rozh. zem. úřadu v Praze ze 17. června 1935 o navrácení v předešlý stav.Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje.Důvody: Výměrem okr. úřadu v Teplicích-Šanově z 13. října 1934 byl stěžující si spolek poukázán na ustanovení § 5 zákona z 10. dubna 1919 č. 187 Sb., podle něhož jest označovati měnovou jednotku por oblast československého státu jako »korunu československou«, ve zkratce »Kč«, a vyzván, aby budoucně používal tohoto označení, jinak musilo by býti zakročeno podle ustanovení min. nař. z 30. září 1857 č. 198 ř. z. Výměrem téhož úřadu ze 4. dubna 1935 nebylo vyhověno návrhu téhož spolku na navrácení v předešlý stav podle § 84 odst. 1 č. 3 vlád. nař. z 13. ledna 1928 č. 8 Sb., pokud jde o přípis z 13. října 1934, a to proto, že tento připiš není rozhodnutím neb opatřením, jež pro spolek založilo právně závazné povinnosti a proto mělo býti opatřeno právním poučením, nýbrž že jde o upozornění na dodržování zák. ustanovení, kteréžto sdělení nemusí býti opatřeno poučením o opravném prostředku.Tento výměr byl nař. rozhodnutím potvrzen.O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss:Nař. rozhodnutí, přijímajíc odůvodnění výměru úřadu I. stolice, nepovolilo stěžujícímu si spolku navrácení v předešlý stav za účelem odčinění újmy, již spolek doznal tím, že výměr okr. úřadu z 13. října 1934 neobsahoval poučení o opravném prostředku, jediné z toho důvodu, že tento výměr není rozhodnutím neb opatřením, které pro spolek založilo právně závazné povinnosti, nýbrž že jde o pouhé upozornění na dodržování zák. ustanovení. Stížnost popírá správnost tohoto odůvodnění, tvrdíc, že uvedený výměr je státním aktem vrchnostenským, v němž se spolku ukládá určité plnění a pro případ neuposlechnutí se mu vyhrožuje trestními následky podle min. nař. č. 198/1857 ř. z. Nss uznal stížnost odůvodněnou.Paragraf 84 odst. 1 č. 3 vlád. nař. č. 8/1928 Sb. poskytuje — jak je zřejmo z jeho znění — ochranu stranám proti újmám, jež mohou doznati z toho, že rozhodnutí správního úřadu neobsahovalo poučení o opravném prostředku. Za rozhodnutí sluší pokládati správní akt, který vůči tomu, jehož se týče, platí jako autoritativní akt, tedy výrok správního úřadu, jímž se individuální právní situace strany autoritativně určuje nebo nově zakládá, mění nebo ruší (Boh. A 12178/35 a nálezy zde citované).Výměrem okr. úřadu v Teplicích-Šanově z 13. října 1934 byl stěžující si spolek — jak je zřejmo z výše uvedeného znění tohoto výměru — vyzván, aby na příště měnovou jednotku pro oblast československého státu označoval podle § 5 zákona č. 187/1919 Sb. jako »korunu československou«, ve zkratce »Kč«, s tím, že v opačném případě musilo by býti zakročeno podle min. nař. č. 198/1857 ř. z. Tento správní akt má smysl zcela jednoznačný: spolku se ukládá pod trestní sankcí, aby měnovou jednotku pro oblast československého státu označoval tak, jak je k tomu podle názoru úřadu povinen podle § 5 zákona č. 187/1919 Sb. Jde tedy o správní akr, jímž se právní důsledky vyplývající z cit. normy aplikují na určitý subjekt (stěžující si spolek) tak, že mu vzcházejí určité povinnosti, jichž nedbání bude míti v zápětí trestní zákrok úřadu. Takovému aktu však podle toho, co bylo řečeno výše, nelze upříti povahu rozhodnutí, jak je předpokládá § 84 odst. 1 č. 3 vlád. nař. č. 8/1928 Sb. Opačný názor žal. úřadu je nesprávný.Poněvadž jediný důvod, o který je nař. rozhodnutí opřeno, nemá opory v zákoně, musilo býti nař. rozhodnutí zrušeno.