Čís. 15499.

Odklizení stavby, zřízené podle § 133 hor. zák. k účelům horním a povolené jen na dobu provozu horního podniku, nelze se domáhati před zánikem horní propůjčky, i kdyby jinak sousedům vznikl ze stavebního povolení věcný nárok na odklizení stavby.
(Rozh. ze dne 15. října 1936, Rv I 1041/34.)
Žalobce se na žalované pozůstalosti domáhá odklizení domu postaveného na horním pozemku a tvrdí, že stavba domku byla povolena v zájmu sousedů, zejména jeho, žalobce, jen na dobu provozu horního podniku, jenž nyní již provozován není. Nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Jde o budovu zřízenou k účelům horním podle § 133 o. hor. zák., k jejíž postavení bylo uděleno povolení tehdejším majitelům hor výměrem okresního hejtmanství v K. Ve výměru tom je uvedeno, že majitelé hor jsou zavázáni k zachování osmi podmínek, mezi jiným k tomu, že trvání budov, jež se postaví, jest obmezeno na dobu provozu horního podniku. Podmínka ta byla pojata do stavebního povolení na žádost zemřelého otce žalobcova a ostatních sousedů. Jak již bylo uvedeno, jde o stavbu zřízenou k účelům horním podle § 133 o. hor. zák., kterou jest odstraniti po ukončeni důlního provozu. Podle tohoto zákonného ustanovení má dokončení stavby býti oznámeno báňskému úřadu, jenž jest podle § 81 prováděcích předpisů k hornímu zákonu povinen stavbu jemu ohlášenou zapsati do záznamu knihy propůjček. Podle § 117 o. hor. zák. tvoří takovéto budovy se závodem jediný celek a jsou podle §§ 253 a 257 o. hor. zák. a čl. XVIII. uv. zák. k ex. řádu v případě zániku propůjčky jejím odnětím předmětem exekučního odhadu a dražby. Stejně je tomu tak podle §§ 263 a 264 o. hor. zák., dojde-li k soudnímu odhadu a dražbě pro vzdání se dolových nebo povrchových měr jejich majitelem. Podle § 170 hor. zák. jest majitel propůjčky povinen udržovati propůjčku v řádném provozu, k čemuž se podle § 170 b) o. hor. zák. vyžaduje, by důlní dílo bylo udržováno v řádném provozu a musí se proto podle § 174 o. hor. zák. v propůjčených důlních měrách díti rubání co možná úplně (srov. rozh. č. 14606 Sb. n. s.). Z uvedených zákonných ustanovení plyne, že, dokud propůjčka trvá, dotýká se odklízení (demolice) budovy veřejných zájmů a nemůže po tu dobu, i kdyby sousedům, tedy v našem případě žalobci, vzešel ze stavebního povolení věcný nárok na odstranění stavby, po tuto dobu býti žalobcem uplatněn. Otázku, zda tak bude moci žalobce učiniti po zániku propůjčky, netřeba řešiti, neboť není předmětem tohoto sporu. Právem proto byla žaloba zamítnuta, a to i co do své určovací žalobní prosby, ježto prosba ta i jako samostatná prosba žalobní podle § 228 c. ř. s. nemůže obstáti pro nedostatek bezodkladného právního zájmu na požadovaném určení. Na věci nic nemění, že důlní budova byla již odklizena a důl zasypán, ježto báňský úřad může kdykoliv naříditi zřízení hlavního vstupního díla, i když bylo zasypáno (srov. Budw. 7593/10-A), nehledíc k tomu, že jde v tomto případě pouze o odklad v dolování.

Citace:

č. 7686. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 47-48.