NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 1

Čís. 9625.

Společnosti s r. o.
Zřízení samostatné prokury nevadí, že společenská smlouva výslovně nepředvídá zastupování a znamenání firmy prokuristou, aniž okolnost, že jednatelé podle společenské smlouvy zastupují a znamenají firmu kolektivně.
(Rozh. ze dne 7. února 1930, R I 1029/29.)
Rejstříkový soud nevyhověl návrhu společnosti s r. o., by byla udělena prokura Václavu V-ovi. Důvody: Zápis prokury jest zde vůbec nepřípustným, neboť samostatná prokura vyloučena jest § 18 (3) zák. o společnostech s r. o., kolektivní prokura s jedním jednatelem společnosti předpokládá změnu § 6 společenské smlouvy o zastupování společnosti a o znamenání firmy. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Správné jest, že podle § 28 zákona ze dne 6. března 1906 čís. 58 ř. zák. může býti provozování obchodů společnosti přiděleno také jednotlivým jednatelům a jinakým zmocněncům, kteří ovšem vystupují jako zmocněnci společnosti, neboť jejich oprávnění řídí se podle plné moci jim udělené. K takovýmto zmocněncům prokuristu vzhledem k ustanovení čl. 43 obch. zák. nelze počítati. Napadené usnesení však nevylučuje možnost udělení samostatné prokury, nýbrž vytýká, že zde, v projednávaném případě, zápis prokury jest nepřípustným. V tomto směru jest přisvědčiti názoru prvého soudu z těchto úvah. Podle § 6 společenské smlouvy zastupují a znamenají firmu jednatelé kolektivně. Již toto ustanovení vylučuje ustanovení samostatného prokuristy, poněvadž prokurista obchod provozuje a firmu per prokura znamená ve jménu vlastníka obchodního podniku a na jeho účet, z čehož následuje, že zastupovací právo prokuristovo jest totožné se zastupovacím právem principála (čl. 41 obch. zák.). Tomu by však v souzeném případě tak nebylo, ježto jednatelé zastupují kolektivně a prokurista by zastupoval samostatně, tudíž jeho zastupovací právo bylo by mnohem objemnější, než zastupovací právo jednatelů, což vzhledem k ustanovení čl. 41 obch. zák. pokládati nelze za přípustné. Právem proto nevyhověl rejstříkový soud návrhu na zápis prokury udělené Václavu V-ovi, a to i vzhledem k tomu, že § 6 smlouvy společenské zastupování firmy prokuristou nepředvídá.
Nejvyšší soud změnil usnesení nižších soudů v ten rozum, že povolil zápis samostatné prokury udělené Václavu V-ovi. Důvody:
Souhlasná usnesení nižších soudů, jimiž byla zamítnuta opověď udělení prokury Václavu V-ovi, k zápisu do obchodního rejstříku, odporují zřejmě zákonu. Není závady, že § 6 společenské smlouvy výslovně nepředvídá zastupování a znamenání firmy prokuristou, neboť § 9 smlouvy vyhražuje valné hromadě mimo jiné také usnášeti se o všech věcech uvedených v § 35 zák. čís. 58/1906, tedy také rozhodnutí, zda má býti udělena prokura (§ 35 čís. 4 téhož zákona). Že zřízení samostatné prokury nebrání ani to, že jednatelé podle společenské smlouvy zastupují a znamenají firmu kolektivně, bylo již vyloženo v rozh. čís. 8842 sb. n. s. a nemá nejvyšší soud důvodu, by se od názoru tam vysloveného odchýlil. Předpis § 18 (3) odst. zák. čís. 58/1926 v souzeném případě nedopadá. Dodati jest ještě, že z opovědi jest patrno, že jde o zřízení prokury samostatné, neboť o kolektivní prokuře s právem znamenání a jedním jednatelem — což musilo by býti výslovně vytčeno — se opověď nezmiňuje. Dovolací stížnost jest v § 16 cís. pat. z 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. odůvodněna a bylo rozhodnouti, jak se stalo.

Citace:

Čís. 9625. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 226-227.