Authors:
= Boh. adm., 12 (1930), sv. 1
PDF
— Č. 8420 —

Č. 8420.


Zaměstnanci veřejní. — Řízení správní: * Rozhodnutí generálního finančního ředitelství v Bratislavě o zápočtu nějaké doby do postupu, jsouc úpravou služebních příjmů ve smyslu § 151 platového zákona, není konečným, nýbrž podléhá dle odstavce 2. § 151 tohoto zákona dalšímu opravnému prostředku k min. fin.
(Nález ze dne 7. února 1930 č. 2084.) — Č. 8421 —
Věc: Ondřej F. v K. proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě o zápočet služební doby.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Podáním z 1. října 1927 domáhal se st-1 dodatečného
započtení předválečné služební doby, kterou konal u pohraniční státní
policie v Turč. Sv. Martině od 1. září 1913 do 14. září 1914 a ke které
při započítání a propočítání služ. doby nebylo přihlíženo, ač o její
započtení svého času žádal.
Gfř nař. výnosem této žádosti nevyhovělo. — — — —
Uvažuje o stížnosti podané do tohoto rozhodnutí, musil nss nejprve zkoumati, byla-li věc pořadem administrativním již vyřízena.
Nař. rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti a po vyhlášení plat. zák. č. 103/26 a sluší je tedy po stránce procesní posuzovati podle předpisů tohoto zákona. Paragraf 151 plat. zákona obsahuje zvláštní ustanovení o řízení ve věcech úpravy služ. příjmů. I jest otázka, zdali tu je na sporu taková úprava služebních příjmů čili nic.
Nss vyslovil již v nál. Boh. A. 7743/29 právní názor, že služebním příjmem podle plat. zákona, který neobsahuje definice služ. příjmů, jest podle přirozeného smyslu těchto slov každá majetková hodnota, kterou zaměstnanec přijímá z titulu svého služ. poměru.
V daném případě žádal st-1 o dodatečné započtení předválečné služební doby a žal. úřad nevyhověl této žádosti z důvodu, že st-1 nemá nároku na propočítání podle zák. č. 222/20. Na sporu je tedy otázka, má-li st-1 nárok na započítání služ. doby podle zák. č. 222/20 čili nic.
Paragraf 1 zák. č. 222/20 stanoví, že propočítává se celková služ. doba započítatelná (započítaná) pro zařazení a postup a že podle dosaženého výsledku nastane zařazení do požitků příslušné hodn. třídy a příslušného stupně platového. Z toho vyplývá, že účelem propočítání jest úprava služebních příjmů v plném toho slova smyslu, a že tudíž tu jde o případ § 151 plat. zák.
Podle 2. odstavce tohoto paragrafu může se zaměstnanec z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku zaměstnancovu, odvolati do 15 dnů k ústřednímu úřadu. Než potom v daném sporu jde o případ shora cit. 2. odst. § 151 zák. č. 103/26 a st-1 měl možnost podati proti nař. rozhodnutí dle zákonného ustanovení právě zmíněného odvolání a tím vyvolati konečné rozhodnutí ústředního úřadu správního o svém vzneseném nároku.
Bylo by proto stížnost, přímo na nss podanou, vzhledem k ustanovení § 5 zák. o ss odmítnouti jako nepřípustnou. Že však st-1 nepoužil opravného prostředku v § 151 odst. 2 plat. zák. normovaného a obrátil se přímo stížností na nss, způsobil žal. úřad sám nesprávným právním poučením, dle něhož toto rozhodnutí bylo výslovně označeno za konečné. — — —
Citace:
č. 8420. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 366-367.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).