NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6482.

Státní zaměstnanci: * Podle § 71, odst. 1. služ. pragm. nastane přeložení úředníka, ucházejícího se o poslanecký mandát, do poměru mimo službu nikoliv ex lege, nýbrž teprve výrokem úřadu.
(Nález ze dne 19. dubna 1927 č. 6939). Věc: Ing. Julius K. v S. proti ministerstvu zemědělství v Praze o přeložení z moci úřední.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podáním ze dne 24. října 1925 předložil st-l, vrchní lesní rada a ředitel při stát. les. ředitelství v S. na Slov., ředitelství stát. lesů a statků v S. potvrzení ústř. správy slov. ludové strany, že jest kandidován na kandidátce Hlinkový slov. strany ludové za senátora ve volbách na 15. listopad 1925 stanovených, žádaje, aby toto potvrzení bylo předloženo min. zeměd., zároveň se st-l domáhal, aby mu z uvedeného důvodu ve smyslu § 71 služ. pragm. byla udělena dovolená. Toto podání bylo předloženo žal. úřadu dne 3. listopadu 1925.
Dne 6. listopadu 1925 vydal žal. úřad nař. rozhodnutí, jež zní takto: »Ponechávaje Vám titul ředitele stát. lesů a statků, překládám Vás ze služ. důvodů k ředitelství stát. lesů a statků v B. v Čechách a sprošťuji Vás zároveň dosavadního Vašeho služ. určení a služby ředitele při ředitelství stát. lesů a statků v S.«
Výnosem z 10. listopadu 1925 vyřídil žal. úřad shora zmíněnou žádost st-lovu z 24. října 1925 takto: »Na vlastní žádost uděluje se inž. jul. K., vrch. les. radovi a řediteli stát. lesů a statků, dovolená až do provedení voleb Nár. Shromáždění. O tom buď jmenovaný neprodlené vyrozuměn k jeho žádosti ze dne 24. října 1925.«
O stížnosti, vytýkající nezákonnost toliko rozhodnutí ze 6. listopadu 1925, uvážil nss takto: — — —
Stížnost spočívá na názoru, že stav mimo službu nastal u st-tele ex lege a nikoli teprve výrokem úřadu, kterým byla mu dána dovolená, Tento svůj názor odůvodňuje st-l doslovem § 71 služ. pragmatiky, přikazujícího, aby úředník, ucházející se o mandát, byl z úřední povinnosti až do vykonaných voleb dán do poměru mimo službu. Tento názor nemá opory v zákoně.
Zmíněné ustanovení § 71, odst. 1. služ. pragmatiky, jež ústavní listinou nebylo dotčeno, zní takto: »Uchází-li se úředník o mandát poslanecký pro některý úst. zastupitelský sbor nebo o mandát náhradníka, buď z úřední povinnosti až do vykonané volby dán do poměru mimo službu«. Z tohoto znění zák. plyne, že úřad jest povinen dáti úředníka, ucházejícího se o mandát poslanecký pro některý zastupitelský sbor, až do vykonané volby do poměru mimo službu, a že tak má učiniti z úřední povinnosti, t. j. nevyčkávaje eventuelní žádosti úředníkovy. Dále plyne ze znění zákona (»buď dán do poměru mimo službu«), že do poměru mimo službu vstoupí úředník, ucházející se o mandát, teprve, až úřad, plně povinnost jemu zákonem uloženou, ho sprostí služby a dá do poměru mimo službu. Vznik mimoslužebního poměru úředníka, ucházejícího se o mandát, váže tedy zákon na tento výrok úřadu. Tento slovný výklad je podporován také zákonnými materialiemi, z nichž jde na jevo, že bylo úmyslem zákonodárce odstraniti dočasně z akt. služby úředníka ucházejícího se o mandát především v zájmu služby, což bylo vyjádřeno také v zákoně tím, že kandidující úředník má býti dán na dovolenou z úřední povinnosti. Z toho plyne, že kandidující úředník, dokud úřad nevyslovil jeho přeložení do poměru mimo službu, zůstává ve svém dosavadním služ. poměru. Pro názor stížnosti, že úředník, ucházející se o mandát, vstoupí do mimoslužebního poměru ex lege dnem, kdy byly kandidátní listiny uveřejněny, bez zvláštního aktu úředního, není v zákoně nižádné opory.
St-l byl dán na dovolenou teprve dne 10. listopadu 1925. Nebyl tedy v době, kdy nař. rozhodnutí bylo vydáno, úředníkem v poměru mimo službu. Že takovýto úředník mohl býti přeložen na jiné služ. místo, není na sporu, a nelze proto v rozhodnutí žal. úřadu ze 6. listopadu 1925, které jest stížností jedině napadeno, shledati nezákonnost.

Citace:

č. 6482. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 703-705.