NPD documents search: Váž. civ., 10 (1928), sv. 1

Čís. 1507.

I koupě na zkoušku může býti uzavřena pod výminkou rozvazovací. Takovou jest, zaplatí-li kupitel kupní cenu před projitím lhůty zkušební. Prodatel není povinen přijati zpět zboží koupené na zkoušku a vrátiti kupní cenu, vrací-li kupitel zboží ve stavu poškozeném.
(Rozh. ze dne 21. února 1922, Rv I 968/21.)
Žalobkyně objednala u žalovaného krajkové zboží na zkoušku. Zboží zasláno jí bylo ve stavu bezvadném na dobírku, již žalobkyně vyplatila. Později zaslala žalobkyně žalovanému část zboží zpět, jež však žalovaný odmítl přijati, ježto došlo ve stavu poškozeném. Žalobě, by žalovaný uznán byl povinným, přijati zpět část zboží a vrátiti kupní cenu zaň vyplacenou, bylo oběma nižšími soudy vyhověno. Odvolací soud uvedl v podstatě v důvodech: Jde tu o koupi na zkoušku, již dlužno posuzovati dle čl. 339 obch. zák. Kup na zkoušku jest smlouvou uzavřenou pod výminkou, v pochybnosti odkládací, že kupitel zaslané zboží prozkoumá a schválí. Smlouva taková zavazuje předem pouze prodatele. Kupitel jest pouze potud vázán, že jest na něm, by prohlásil, zda zboží schvaluje. Závazek tento jest však dán do úplné libovůle kupitele, pak-li jí ovšem nejsou položeny úmluvou nebo obyčejem určité časové meze. Avšak již zasláním zboží vzchází kupiteli závazek, zboží podržeti a je vrátiti, раk-li je nemíní schváliti. Prodatel jest naproti tomu zavázán neschválené zboží převzíti a již zaplacenou kupní cenu vrátiti, při čemž jest lhostejno, v jakém stavu jest vrácené zboží. Z toho vyplývá, že zdráhání se žalovaného jest bezdůvodným. Žalovaný může ovšem uplatňovati nárok na náhradu škody pro poškození zboží a to buď zvláštní žalobou anebo námitkou, čehož však neučinil.
Nejvyšší soud žalobu zamítl.
Důvody:
Jde o koupi na zkoušku ve smyslu čl. 339 obch. zák., která se — vzejdou-li pochybnosti — jak dle čl. 339 obch. zák., tak i dle novelisovaného § 1080 obč. zák. pokládá za koupi pod výminkou odkládací. To však nevylučuje, že se v tom kterém případě koupě na zkoušku podle vůle stran děje pod výminkou rozvazovací, takže kupitel nabývá vlastnictví koupené věci s právem, vrátiti věc prodateli a žádati vrácení kupní ceny (podobně jako při zpětném prodeji po rozumu § 1071 obč. zák.). V takovémto případě vede výklad vůle stran k témuž výsledku, jenž plynul z původního ustanovení § 1081 obč. zák., které — jak z motivů patrno — bylo zrušeno jen proto, poněvadž novým doslovem § 1080 obč. zák. mělo obecné právo býti přizpůsobeno pružnějším pravidlům práva obchodního. Že srovnalá vůle a úmysl stran nesou se k tomu, by kupitel nabyl ihned vlastnictví, lze pak dle povahy věci důvodně předpokládati v tom případě, když kupní cena se zaplatí hned — před smluvenou snad lhůtou zkušební. Neboť tím dávají strany na jevo, že kupitel jest oprávněn nakládati s věcí jako se svou a prodatel se vzdává disposice s ní. V tomto případě jest nesporno, že bylo zboží žalobkyni posláno na dobírku — a to za jejího souhlasu — a že žalobkyně vyplatila dobírku. Z toho plyne vzhledem k tomu, co uvedeno, že šlo o koupi resolutivně podmíněnou, že se žalobkyně stala vlastnicí zaslaných krajek tím, že byly odevzdány dráze k dopravě (čl. 342, 324 obch. zák., § 429 obč. zák.) a že nebezpečí od tohoto okamžiku stihalo žalobkyni jako kupitelku. Jest zjištěno, že krajky byly žalovaným odeslány ve stavu bezvadném, že mu však zbytek zboží byl nabízen ve stavu poškozeném. Zda poškození stalo se za dopravy neb u žalobkyně, jest dle toho, co výše vyloženo, lhostejno, neboť v tom i onom případě jde poškození na vrub žalobkyně. Že pak žalovaný povinen jest vzíti zpět jen nepoškozené zboží a jen za nepoškozené zboží vrátiti kupní cenu, plyne ze všeobecných zásad právních. Nemůže-li tedy — jak zjištěno — žalobkyně vrátiti krajky ve stavu bezvadném, není žalovaný povinen vzíti krajky zpět a vrátiti jí kupní cenu.

Citace:

č. 1507. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 185-186.