NPD documents search: Váž. civ., 21 (1939)

Čís. 2436.

Tím, že mohl proti platebnímu příkazu v řízení upomínacím býti podán odpor, podán však nebyl, není vyloučena žaloba o zmatečnost.
(Rozh. ze dne 27. března 1923, R II 76/23.)
Žalobu o zmatečnost podmíněného platebního příkazu, vydaného
v řízení upomínacím, odůvodňoval žalobce tím, že platební příkaz nebyl mu se žalobou doručen zákonným způsobem, a že doručení se ve
smyslu zákona vůbec nestalo. Procesní soud prvé stolice
žalobu rozsudkem zamítl. Důvody: Žaloba byla zamítnuta, poněvadž
není tu podmínek, za nichž je přípustnou žaloba pro zmatečnost (§ 529
c. ř. s.). Hlavním předpokladem přípustnosti této žaloby jest, by napadené soudní rozhodnutí bylo již právoplatným. A základem právoplatnosti soudního rozhodnutí jest v prvé řadě řádné jeho doručení súčastněným stranám. Dle vývodů žalobce samého nelze v tomto případě mluviti o řádném doručení platebního příkazu. Není tu počátku, od něhož
by lhůta k opravnému prostředku mohla počíti. Platební příkaz s hlediska, určeného skutkovým přednesem žalobním, nelze pokládati za
pravoplatný. Stala-li se pak závada při doručení žaloby, která odporuje
předpisům §u 106 c. ř. s., jest nastoupiti k jejímu odstranění jinou cestu, než jest tato žaloba. Rekursní soud k odvolání (správně rekursu) žalobcovu zrušil napadené usnesení a vrátil věc prvému soudu,
by, vyčkaje pravomoci, o ní dále jednal a ji rozhodl. Důvody: Dle
tvrzení žalobce nebyl mu platební rozkaz doručen k vlastním rukám (§ 7 upomínacího řízení), nýbrž v jeho nepřítomnosti íhned uložen na
poště, ač c. ř. s. (§ 106 odstavec druhý) pro tento případ stanoví jiný
postup (písemná výzva; nový pokus doručení a teprv uložení písemnosti). Mimo to byla v tomto případě nesporně vedena exekuce z tohoto
platebního rozkazu proti žalobci. Jsou-li tato tvrzení správná, jsou i zákonné podmínky žaloby pro zmatečnost splněny; neboť žalobce nebyl
zastoupen v řízení upomínacím (nezákonným postupem doručovacím)
a platební rozkaz nabyl formální právní moci, neboť stal se podkladem
pro pravoplatně povolenou exekuci. Nelze namítnouti, že žalobce může
i pouhým odporem zrušiti platební přikaž, poněvadž lhuta k podání
odporu běží teprv ode dne platného doručení; neboť soud prvé stolice
povolil již pravoplatně na základě tohoto exekučního titulu exekuci;
je proto svým pravoplatným usnesením vázán. Při tom je lhostejno,
že žalobní návrh obmezuje se na neplatnost platebního příkazu a nevztahuje se na povolenou exekuci. Procesní soud prvé stolice v tomto
případě se nezabýval skutkovou otázkou tohoto sporu (způsob doručení,
ihuta k podání žaloby), ač strany v tom se neshodují. Byla proto věc
vrácena prvé stolici (srovnej zejména G1U. n. ř. 3833 a Právník
1908 713). O přípustnosti žaloby pro zmatečnost, odmítá-li se tato žaloba, má býti rozhodnuto usnesením, byť i toto usnesení bylo vydáno
v ústním líčení (§§ 538, 543 c. ř. s., Ott: Úvod III. str. 154).
Nejvyšší soud nevyhovel dovolacímu rekursu.
Důvody:
Doručení žaloby i platebního příkazu v řízení upomínacím jest částí
soudního řízení; nebyl-li tedy platební příkaz se žalobou řádně dle
§u 106 c. ř. s. žalovanému doručen, nebyla žalovaná strana v řízení
zastoupena (§ 529 čís. 2 c. ř. s.). Když přes toto nesprávné doručení
byla žalobcům, nynějším žalovaným, povolena na základě platebního
příkazu exekuce proti nynějšímu žalobci, byl soudem exekučním platební příkaz považován za pravoplatný. Může proto strana, v dřívějším
sporu nezastoupená, nynější žalobce, podati žalobu pro zmatečnost, ač
jsou-li zde další podmínky žaloby té, najmě zachována-li lhůta §u 534
c. ř. s. Tím, že mohl proti platebnímu příkazu býti podán odpor a že
podán nebyl, není použití žaloby pro zmatečnost dle §u 529 c. ř. s.
vyloučeno. Posoudil tedy rekursní soud správně otázku přípustnosti
žaloby pro zmatečnost.

Citace:

Rozhodnutí č. 2436. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 529-530.