NPD documents search: Právník, 76 (1937) - Slovenski Právnik LI., 5.

Čís. 4301

Použití druhé sazby § 24 tisk. zák. nepředpokládá opětovné, tedy při nejmenším dvojí předchozí odsouzení pro týž čin; stačí jen zpětnost téhož činu; nezáleží na tom, že šlo jen o pokus.
Je-li tu zpětnost, není ponecháno volnému uvážení soudu, chce-li použíti druhé sazby § 24 tisk. zák., nýbrž jest k tomu povinen (§ 281 čís. 11 tr. ř.).
(Rozh. ze dne 14. října 1931, Zm I 43/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu V Litoměřicích ze dne 5. listopadu 1930, jímž byl obžalovaný uznán vinným přečinem podle § 8 tr. zák. a § 24 zák. ze dne 17. prosince 1862, čís. 6 ř. zák. z roku 1863 a vyměřen mu trest podle prvé věty § 24 cit. zák., zrušil rozsudek ve výroku o trestu a obžalovanému vyměřil trest podle druhé věty § 24 cit. zákona, an byl již pro týž přečin jednou odsouzen.
Důvody:
Rozsudek prvého soudu, odsuzující obžalovaného pro přečin podle § 8 tr. zák. a § 24 tisk. zák. obsahuje též skutkové zjištění, že obžalovaný byl již jednou trestán pro týž přečin (§ 24 tisk. zák.). Vyměřil mu trest podle první věty § 24 tisk. zák. jen peněžitou pokutou s odůvodněním, že druhá věta předpokládá opětovně, t. j. vícenásobné předcházející odsouzení pro přečin podle § 24 tisk. zák., a že jest ponecháno volnému uváženi soudu, kdy chce použíti přísnějšího trestního ustanovení podle druhé věty. Názor ten jest v tom i onom směru, vadný. Za provinění ve smyslu § 24 tisk. zák. ukládá zákon dvojí trestní sazbu; vyšší podmiňuje přitěžující okolnost v zákoně jmenovitě uvedená,, opětovné odsouzení. Je-li dána v souzeném případě, nepodléhá jíž volnému uvážení soudu, zda chce použiti této přísnější trestní sazby, nýbrž jest soud k tomu povinen (právě tak jako na př. v případech § 82 tr. zák. druhá věta, § 94 tr. zák. druhá věta, § 100 tr. zák. 2. odst. a pod.). Doslov zákona »bei wiederholter Verurteilung« (byl-li odsouzen opětovně) nelze vykládati tak, že zákon předpokládá opětovné, tedy pří nejmenším dvojí odsouzení pro týž přečin, předcházející odsouzení poslednímu, nýbrž tato úprava vyjadřuje jen zpětnost téhož přečinu, při čemž nerozhoduje, zda v tom či onom případě jde jen o pokus čí o skutek dokonaný. Výkladu tomu nasvědčuje doslov § 44 písm. b) tr. zák. (wenn eben dasselbe Verbrechen wiederholt), a § 263 písm. b) tr. zák. (die Wiederholung derselben i. e. strafbaren Handlung auch dann, wenn der Tater wegen eines gleichen Vergehens oder einer gleichen Uebertretung schon gestraft worden ist) a contr. § 176 IIa tr. zák., který mluví o dvojnásobném předcházejícím potrestání pro krádež (srov. též rozh. víd. nejv. s., Nowakova sbírka čís. 2003, 2248, 3784). Jest proto odůvodněná zmateční stížnost státního zastupitelství, uplatňující zmatečnost podle § 281 čís. 11 tr. ř., a bylo jí vyhověti, zrušiti rozsudek ve výroku o trestu a na základě skutkových zjištění nalézacího soudu ihned podle § 288 čís. 3 tr. ř. odsouditi obžalovaného k trestu odpovídajícími předpisům zákona.

Citace:

Čís. 4301. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 527-528.