NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 2

Čís. 2382.

Úřední zákaz dráze, by neodevzdala zboží příjemci, a zabavení zboží úřadem formelně k tomu oprávněným, jest pokládati za vyšší moc ve smyslu §u 84 žel. dopr. řádu. Náleží sem zabavení zboží k rozkazu županského úřadu (na Slovensku). Není povinností dráhy, by zkoumala, zda zabavení bylo věcně odůvodněno.
((Rv II 459/22)">Rozh. ze dne 13. března 1923, Rv II 459/22.)
Žalující firma zaslala v prosinci 1919 dráhou na Slovensko rum, jenž byl nádražním velitelstvím v Р. k příkazu tamního županského úřadu před vydáním příjemci zabaven a prodán. Žalobě na železniční erár o zaplacení kupní ceny procesní soud prvé stolice
vyhověl, odvolací soud ji zamítl. Důvody: S první stolicí nelze souhlasiti. Při správném právním posouzení věci dlužno uznati, že
jest tu případ vyšší moci dle §u 84 žel. dopr. ř., která dráhu sprošťuje povinnosti ku náhradě škody. Není sporno, že rum byl zabaven na rozkaz županského úřadu nádražním velitelstvím v P. a zabavení bylo provedeno poddůstojníkem. Zabavení bylo tedy provedeno brannou mocí, proti které byl jakýkoliv odpor nemožným. V čl. 52 odst. 4. manipulační instrukce II., které se žalobce sám dovolává, jest výslovně nařízeno, že v případě zabavení zboží finančním anebo správním úřadem má se sice zaplacení poplatku požadovati, ale úřednímu rozkazu i v případě, že by placení bylo odepřeno, vyhověti. Tím spíše byla dráha nucena, vydati zboží vojenské ozbrojené moci, když tato zabavení provedla, a byla vůči ní vůbec bezmocnou. Na této bezmocnosti dráhy nemohla ničeho změniti okolnost, že zabavení bylo snad nezákonné.
Otázka zákonnitosti zabavení je pro posouzení vyšší moci nerozhodna, a jen mimochodem se podotýká, že bez slyšení úřadu, který zabavení nařídil, a beze znalosti duvodu, které ku zabaveni vedly a které nejsou známy, nelze ji vůbec řešiti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po právní stránce byla věc správně posouzena. Úřední zákaz dráze, by neodevzdala zboží příjemci a zabavení zboží úřadem jest pokládati za vyšší moc ve smyslu 84 žel. dopr. ř., jež sprošťuje dráhu z ručení, byl-li zákaz vydán a zabavení nařízeno v mezích jeho úředních oprávnění, nebo úředním orgánem v oboru působnosti mu přikázaném. Neboť jako každý, proti němuž směřuje úřední výkon, jest i dráha povinna, by se podrobila úřednímu opatření, jež jest formálně po právu, a dopustila by se zakázaného činu, kdyby se mu zprotivila. Dráze nepřináleží, by zkoumala, zda jsou tu též hmotné předpoklady zákonnosti úředního výkonu; to jest věcí toho, kdo se považuje úředním opatřením za stižena; ani obchodní zákon ani železniční dopravní řád ji nezmocňují, by hájila práv odesílatele proti úřednímu příkazu, formálně oprávněnému. V tomto případě byly lihoviny zabaveny na rozkaz županského úřadu. Že županský úřad jako úřad správní dle svého zákonného oboru působnosti byl formálně oprávněn, lihoviny zabírati a zabaviti, jest nepochybné a žalobkyně toto jeho formální oprávnění nepopírá. Dle toho, co bylo řečeno, byla tudíž dráha povinna, by jeho rozkazu uposlechla, aniž byla oprávněna nebo povinna zkoumati, zda zabavení jest v tomto případě též hmotně po zákonu odůvodněno. Tím byla dráze odňata moc, se zásilkou nakládati, a jest proto ručení její dle §u 84 žel. dopr. ř. vyloučeno. Okolnost, že županský úřad dal zabrání provésti nádražním velitelstvím, není zde vůbec závažná, a netřeba proto ji bráti v úvahu.

Citace:

Rozhodnutí č. 2382. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 446-447.